Databáze spravovaná Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogové závislosti a její využitelnost pro odhad společenských nákladů užívání ilegálních drog

Database managed by the European Monitoring Center for Drugs and Drug Addiction and its utility to estimate the social costs of using illicit drugs

Souhrn

Cílem tohoto textu je představit veřejně dostupnou databázi provozovanou Evropským monitorovacím střediskem pro drogy a drogové závislosti (dále EMCDDA) a potenciál její využitelnosti pro vyhodnocení společenských nákladů na užívání ilegálních drog, potažmo k hodnocení účinnosti evropských veřejných protidrogových politik. Zmíněná databáze obsahuje data o různých aspektech spojených s užíváním ilegálních drog v Evropské unii a v několika dalších přidružených zemích. Článek uvádí vybrané ekonomické přístupy k hodnocení drogových politik, základní charakteristiky databáze a jejího současného využití. Možnosti jejího využití jsou vztaženy k výpočtu společenských nákladů užívání ilegálních drog.

Klíčová slova

společenské náklady užívání drog, EMCDDA, komparativní analýza, analýza politik 

Summary

The aim of the text is to present a publicly available database operated by the European Monitoring Center for Drugs and Drug Addiction (EMCDDA). Furthermore, the aim of this text is to evaluate its potential to assess the social costs of illicit drug use and effectiveness of European public drug policies. The database contains data on various aspects of illicit drug use in the European Union and in several other associated countries. The article presents selected economic approaches to the evaluation of drug policies, basic characteristics of the database and its current use. The possibilities of its use are discussed with regard to the calculation of the social costs of illicit drug use.

Key words

social cost of drug use, EMCDDA, comparative analysis, policy analysis 

Úvod

Užívání ilegálních drog věnují pozornost mezinárodní organizace jako Světová zdravotnická organizace (WHO), Organizace spojených národů a její Úřad OSN pro drogy a kriminalitu a v neposlední řadě Evropská unie a jí zřizované Evropské monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti (EMCDDA). Zneužívání psychoaktivních látek je mezinárodními organizacemi považováno za škodlivé, a to v různé míře. Na evropské úrovni je významnou institucí EMCDDA, které ve svém prohlášení o poslání instituce (EMCDDA 2010) označuje užívání ilegálních drog za celosvětový fenomén ohrožující nejen zdraví, ale i společenskou stabilitu. Toto tvrzení je ve zmíněném prohlášení (EMCDDA, 2010) doloženo tím, že zhruba jeden ze tří mladých Evropanů někdy během svého života vyzkoušel nelegální drogu a že aspoň jeden občan Evropské unie umírá každou hodinu na předávkování ilegálními drogami.

Jedním ze škodlivých následků užívání ilegálních drog na zdraví populace je závislost na jejich užívání. V mezinárodní klasifi kaci nemocí jsou v MKN-10 v kapitole F00–F99, podkapitole F10–19 klasifi kovány poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním psychoaktivních látek, viz ÚZIS (2012). Podobně tomu tak je v DSM-5, kde nacházíme kategorii „Substance-Related and Addictive Disorders” (American Psychiatric Association, 2013). Další následky užívání ilegálních drog mimo samotné závislosti jsou popsány ve zprávě Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti (Mravčík et al., 2016). Jedná se o infekce spojené s užíváním drog (HIV/AIDS, virové hepatitidy, pohlavní nemoci, další infekční onemocnění) a další problémy (užívání drog v těhotenství, psychiatrická komorbidita, nefatální intoxikace drogami, úrazy pod vlivem drog a drogová úmrtí).

Hodnocení protidrogových politik: vybrané ekonomické přístupy

Zásadní otázkou, kterou si kladou mnozí výzkumníci na celém světě, např. Csete et al. (2016) a Room et al. (2012), je, jaký vliv má veřejná protidrogová politika na užívání ilegálních drog a na veřejné zdraví, přičemž jedním ze zásadních témat této diskuze je i role zdravotnictví. Jedním z ústředních témat této diskuze je vliv kontroly ilegálních drog (prohibice) na veřejné zdraví, viz Drucker (1999) a Room et al. (2012), a na zdravotnictví. Typickým příkladem veřejné protidrogové politiky, která má přímý vztah k zdravotnictví a která je ovlivněna způsobem kontroly ilegálních drog, jsou aplikační místnosti, v Česku nelichotivě nazývané „šlehárny“. Legálnost těchto zařízení, která mají sloužit k hygienickému a bezpečnému užívání drog, byla v minulosti často předmětem sporu. Aplikační místnosti jsou také hlavním tématem jedné ze zpráv EMCDDA, ve které Hedrich (2004) uvádí důvody pro zdravotní potřebnost takových zařízení: snížení incidence infekcí spojených s užíváním ilegálních drog, snížení incidence drogových úmrtí, celkové zvýšení přístupnosti léčby pro uživatele ilegálních drog. Posuzování významu takovýchto zdravotnických zařízení není prosto úvah o ekonomické výhodnosti. Andresen et al. (2010) provedli první analýzu nákladů a užitku aplikační místnosti v Severní Americe. K výpočtu použili data z různých dalších studií a data získaná ze samotného zařízení. V úvahu vzali provozní náklady zařízení, náklady na infekci HIV, hodnotu úmrtí, kterému bylo zabráněno, a odhad jejich počtu. Na základě těchto dat autoři dokázali, že toto zařízení přináší nezanedbatelnou hodnotu adekvátní zdrojům, které spotřebuje.

Celkově je užívání ilegálních drog a jejich dopadů podrobováno zevrubným ekonomickým analýzám. Společenské náklady na drogovou závislost jsou tématem mnoha prací, jež jsou v evropském kontextu součástí projektu LEADER, viz webové stránky projektu LEADER (n. d.). Z těchto prací uveďme alespoň příspěvek Koppa et al. (2002) a Kubiena et al. (2016), kteří předkládají rámce a návody k výpočtu nákladů na užívání drog. Na mezinárodní úrovni byly standardy pro analýzu ekonomických nákladů na užívání ilegálních drog stanoveny Singlem et al. (1996). Podle Schoriho (2011) jsou v současnosti místo společenských nákladů na užívání drog na pořadu dne spíše analýzy typu „analýza nákladové efektivity (CEA)“, „analýza nákladů a přínosů (CBA)“ a „stanovení prahové hodnoty nákladové efektivity, tzv. willingness-to-pay (WTP)“.

V českém prostředí je analýzám nákladů na užívání ilegálních drog také věnována pozornost. Hodnocení ekonomických nákladů na zneužívání ilegálních drog byla věnována bližší pozornost v rámci projektu analýzy dopadů novelizace drogové legislativy v ČR (PAD), který Zábranský (2001b) popisuje jako „zhodnocení (ne)úspěšnosti (ne)prosazování trestnosti držení nezákonných drog pro vlastní potřebu“. Výsledky ekonomických analýz jsou blíže představeny v prvním čísle časopisu Adiktologie, viz Kalina (2001a, 2001b), Zábranský et al. (2001a). V posledním diskuzním článku se Zábranský (2001a) věnuje zhodnocení změny veřejných politik. Posuzuje náklady a výhody trestnosti držení nelegálních drog pro vlastní spotřebu. Výsledkem je zjištění, že novelizace je ekonomicky neefektivní v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Aktuálnější zhodnocení společenských nákladů předkládají Zábranský et al. (2011). Další práce se blíže zabývá společenskými náklady na odstranění následků způsobenými dopravními nehodami pod vlivem návykových látek (Běláčková et al., 2012).
Pro souhrnné srovnání veřejných politik jednotlivých zemí v této oblasti mohou být využity indexy, a to především indexy kompozitní, skládající se z jednotlivých indexů. Ty jsou vhodné v případě, že fenomén nemůže být zachycen právě jednotlivým indikátorem (OECD 2008), což platí v případě veřejných protidrogových politik. Sevigny (2011) uvádí možné přístupy k tvorbě kompozitních indikátorů, přičemž jeden z přístupů vychází z ekonomického hodnocení. Ekonomické hodnocení je výhodné pro srovnání veřejných protidrogových politik, protože přepočet rozdílných fenoménů na jejich monetární hodnotu umožňuje jejich přímé srovnání. Jedním přístupem k tvorbě indexů je tvorba odhadů ušetřených nákladů díky vládním intervencím (např. záchyty ilegálních drog). V jádru druhého přístupu jsou již zmíněné náklady zneužívání ilegálních drog.

Z výše řečeného vyplývá, že ekonomické analýzy mohou být uplatněny při posuzování protidrogových veřejných politik, ať už pro hodnocení výhodnosti zdravotnických zařízení, vyhodnocení dopadů změny trestněprávní úpravy, či pro srovnávání různých veřejných politik. Výchozím bodem všech takových analýz je identifikace relevantních datových zdrojů, které vstupují do takové analýzy. Jedním ze zdrojů by měla být databáze jako ta, jež je předmětem tohoto textu. Na celosvětové úrovni nabízí data UNODC (n. d.). Nicméně v tomto článku se zaměříme právě na databázi, která obsahuje data na evropské úrovni.

Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogové závislosti a jeho databáze

V reakci na narůstající význam drogové problematiky bylo EMCDDA založeno v roce 1993, fakticky svoji činnost zahájilo v roce 1995. Misí EMCDDA je monitorovat situaci užívání drog v Evropě, přičemž na základě tohoto monitoringu má EMCDDA poskytovat nezávislé a vědecky podložené informace, jež mají sloužit jako podklad k diskuzi o evropských veřejných protidrogových politikách. Zásadou EMCDDA je, že „klíčem k efektivní protidrogové strategii jsou spolehlivé informace” (EMCDDA, 2009b). Jedním z produktů, který má nabízet tyto informace, je i databáze EMCDDA. Data jsou získávaná ze všech členských zemí EU, přičemž data do databáze proudí skrze síť národních fokálních bodů. Ty jsou sdruženy v síti REITOX. Tyto národní body získávají data od ostatních institucí skrze další lokální sítě. Výsledkem je tedy vícestupňový systém sběru dat, který je potenciálně problematický pro kvalitu dat. Základem monitoringu je pět klíčových indikátorů (Griffiths et al., 2008), viz tabulku č. 1.

Tabulka č. 1: Pět klíčových indikátorů EMCDDA
Zdroj: zpracováno podle Griffiths et al. 2008

1. prevalence a vzorce užívání drog v obecné populaci,
2. prevalence a vzorce problémového užívání drog,
3. infekční nemoci spojené s užíváním drog (prevalence a incidence),
4. úmrtí spojená s drogami a mortalita uživatelů drog,
5. poptávka po léčbě.

Databáze obsahuje data z řady oblastí: epidemiologie a adiktologie, trestněprávní oblasti a z oblasti veřejných politik a veřejného zdraví. Data o těchto oblastech jsou získávána odlišným způsobem. Například data o prevalenci jsou získávána z výběrových šetření populace, zatímco data z trestněprávní oblasti proudí od aktérů činných v této oblasti. Podobně tomu je v oblasti zdraví. Data jsou tedy získávána především dvěma módy: výběrovými šetřeními populace a z administrativních rutinně sbíraných dat. Veřejně dostupnou formou této databáze je nyní především tzv. statistický bulletin, viz webové stránky bulletinu za rok 2016 (EMCDDA, 2016). Data z dřívějších let jsou dostupná nyní v tzv. statistickém archivu, viz webové stránky archivu (EMCDDA, n. d.). Statistický archiv nabízí data za roky (2004–2015). Statistický bulletin obsahuje několik základních datasetů, které poskytují informace o dané oblasti za danou zemi. Dále také statistický bulletin obsahuje základní informace o sběru dat v jednotlivých zemích: o metodologii nebo o institucích účastnících se sběru dat.

Představení veřejně dostupných datasetů

V této části textu se zaměříme na představení jednotlivých datasetů z databáze EMCDDA. První z těchto datasetů obsahuje informace o prevalenci užívání drog, konkrétně o celoživotní, roční a měsíční prevalenci užívání jednotlivých drog za poslední rok, kdy byla tato informace získána. V některých případech jsou dostupná i data za více let, jsou pak uložena v subsetu trendy. Uvedené informace se týkají užívání těchto drog: cannabis, kokain, amfetaminy, extáze, LSD. Najdeme také kategorii užití jakékoliv ilegální drogy a nově také užití tabáku a alkoholu. Data jsou agregována do věkových kategorií po deseti letech (15–24, 25–34, 35–44, 45–54, 55–64) a do zvláštních věkových kategorií: všichni dospělí (15–54) a mladí dospělí (15–34). Jednotlivé subsety, které jsou organizované dle druhu užité ilegální drogy, jsou často neúplné. Podíváme-li se například na subset, který obsahuje data o celoživotní prevalenci užití cannabisu, zjistíme, že data chybí u států Estonsko, Lucembursko a Malta. Dalším nedostatkem tohoto subsetu je, že data uvedená za každou zemi mapují situaci v rozdílných letech (počínaje rokem 2004, konče v současnosti), informace tedy nejsou v některých případech zcela aktuální a vhodné k porovnávání situace v jednotlivých zemích. Dále jsou v tomto datasetu uvedeny také informace o trendech v oblasti užívání jednotlivých drog (cannabisu, kokainu, amfetaminu, extáze a LSD).

Budeme-li však chtít získat informace o trendu celoživotní prevalence LSD v období 1990–2014, zjistíme, že pouze dvě země uvádí nějaké informace před rokem 1998. Subset dále obsahuje informace o 30 zemích, mezi nimiž chybí například data o Belgii a Španělsku. Pro lepší představu uveďme míru obsazenosti datové matice. Z celkového počtu políček tabulky je obsazeno pouze 14 %. Dále tento dataset obsahuje dva speciální subsety: V jednom jsou agregovaná data z národních školních šetření, v druhém jsou uvedeny základní charakteristiky výzkumů, jejichž výsledky jsou použity v jednotlivých datasetech. Najdeme zde například informace o 11 výběrových šetřeních z celé České republiky.

Dataset nazvaný „úmrtí z předávkování“ se člení na tři sekce. První z nich obsahuje informace o specifikách sběru dat v jednotlivých zemích. Další dvě sekce obsahují informace o současném stavu úmrtí z předávkování a o směřování v této oblasti; tato data jsou agregována do různých věkových kategorií (< 15, 15–19, 20–24, 25–29, 30–34, 35–39, 40–44, 45–49, 50–54, 55–59, 60–64, ≥ 65, neznámý). Dále zde najdeme subset obsahující průměrný věk úmrtí na předávkování v jednotlivých zemích. Subset nazvaný „toxikologie“ poskytuje počty případů se známou toxikologií, s opiáty, bez opiátů a neznámou/smíšenou/ nespecifikovanou toxikologií. V subsetu toxikologie jsou zahrnuty datasety obsahující informace o příčině smrti. Případy jsou agregovány na úrovni jednotlivých zemí a obsahují informace o tom, zda je příčinou smrti otrava (náhodná, záměrná nebo neurčená), anebo zda je příčinou smrti duševní, či behaviorální porucha způsobená užíváním psychoaktivních látek.

Další dataset poskytuje informace právě o výskytu infekčních nemocí konkrétně o HIV/AIDS, HCV, HBV; tvoří ho dva subsety. V prvním jsou uvedena data založená na národních notifikacích, ta jsou zpravidla nespolehlivá; jsou získávána z European Network for HIV/AIDS Surveillance (ibid.). Druhý subset je založený na sběru dat pomocí sero-behaviorálních studií prováděných v jednotlivých zemích. Tento subset obsahuje historická data, data o celkové prevalenci, prevalenci mezi mladými jedinci a o nových případech (incidenci).

Tabulka č. 2 : Jednotlivé datasety v databázi EMCDDA
Zdroj: Zpracováno podle EMCDDA (2016)

1. prevalence užívání drog,
2. úmrtí na základě předávkování,
3. infekční nemoce spojené s drogami,
4. odhady vysoce rizikového užívání drog,
5. poptávka léčby,
6. záchyty drog,
7. čistota, cena a potence drog,
8. užívání drog ve věznicích,
9. právní delikty spojené s drogami,
10. zdravotní a sociální reakce jednotlivých zemí z národních zpráv.

Dataset nazvaný „problémové užívání“ nabízí informace o odhadech problémového užívání drog v těchto kategoriích: problémové užívání opioidů, injekční užívání, další drogy a souhrnná míra problémového užívání (dřívější kategorie problémového užívání). V rámci těchto subsetů jsou uvedeny nejnovější odhady, všechny získané odhady (dále dělené dle různých prostorových jednotek, pohlaví a věkových kategorií) a trendy užívání.

Dataset „poptávka po léčení“ zaznamenává informace o současné situaci a o trendech. Zde jsou informace o jedincích vstupujících do léčby (případně zda už byli léčeni, či ne). Dále se dovídáme informace o hlavní užité droze a o dalších užitých drogách, o pohlaví, věku první léčby, věku prvního užití, vzdělání, pracovním statusu, způsobu a frekvenci užití a údaje o tom, s kým žijí. Subset trendů obsahuje informace o počtu klientů a počtu léčebných jednotek.

Nyní se zaměřme na datasety s informacemi o trestněprávních aspektech užívání drog a o drogových trzích. V subsetu „drogové delikty“ jsou uvedeny informace o počtu drogových deliktů, podle jejich typu (užívání, distribuce) a podle typu drogy. Dalším subsetem z trestněprávní oblasti je „užívání drog ve věznicích“. Zde se dozvídáme o celoživotní, roční a třicetidenní prevalenci užívání jednotlivvých drog před nástupem a po nástupu do vězení. V dalším subsetu jsou uvedeny informace o počtu záchytů drog orgány činnými v trestním řízení a o kvantitě, váze zabavených drog (cannabisu, heroinu, kokainu, amfetaminu, extázi, LSD, metamfetaminu, cracku a khatu). Co se týče drogových trhů, nacházíme informace o ceně (minimum, maximum, průměr, modus, medián), o čistotě a potenci drogy (velikost vzorku, minimum, maximum, průměr, modus, medián) a o složení tablet, tj. jaké látky obsahují.

Poslední dataset pojímá informace o zdravotnických a sociálních reakcích na užívání ilegálních drog, těmi jsou míněny substituční léčba opioidů a programy na výměnu jehel a stříkaček. Subsety shrnují informace z jednotlivých zemí o právním rámci substituční léčby opioidů (informace o aktérech, kteří mohou poskytovat tuto léčbu), o substituční léčbě opioidů (informace o roku zavedení léčby, počtu klientů, počtu klientů užívajících metadon, metodě substituce), programech na výměnu jehel a stříkaček (informace o počtu výměnných stříkaček, o počtu a pokrytí klientů, o počtu a pokrytí kontaktů, o počtu pevných a terénních programů a o geografickém pokrytí službami na úrovni NUTS2 a NUTS3) a celkových počtech léčby.

Využití databáze

Data získaná v rámci sběru dat do této databáze jsou v první řadě využívána samotným EMCDDA, a to především každoročně vydávaných zprávách (dostupné zde http://www.emcdda. europa.eu/publications). Uvádí se především deskriptivní analýza jednotlivých indikátorů. Data využívají i další mezinárodní instituce, které sbírají data na vyšší mezinárodní úrovni, jako je United Nations Control Programmes (UNDCP) a samotní pracovníci EMCDDA. V případě UNDCP se podle Rossiho (2002) jedná spíše o zneužití, když jsou data agregována a interpretována metodologicky nepřijatelným způsobem. Pro analýzu na globální úrovni využívají Werb et al. (2013) data z různých světových databází, z nichž jednou je databáze EMCDDA. Ve své analýze se zaměřují na vztah mezi indikátory nabídky drog a záchyty drog, přičemž dochází k závěru, že nabídka drog se zvyšuje. Z řad zástupců EMCDDA zmiňme Zobela a Götze (2011). Zdůrazňují rozdílné a zároveň i společné znaky evropského vývoje užívání drog, když popisují rozdílnou prevalenci cannabisu napříč Evropou a zároveň společný nárůst užívání cannabisu ve většině evropských zemí v posledních patnácti letech. Klempová a Zobel (2010) spíše deskriptivně popisují data a konstatují, že neumí zcela vysvětlit dosažené hodnoty. Data EMCDDA byla využita i v rámci britské státní správy pro tvorbu analytické zprávy o protidrogových politikách (Great Britain Home Office, 2014), konkrétně data o Portugalsku, a to o léčbě, úmrtích, věznění a nemocích v této zemi. Co se týče využití této databáze pro výpočet nákladů spojených s užíváním ilegálních drog, Kubien et al. (2014) využívají jak data ze statistického bulletinu EMCDDA, tak data ze specializovaných národních zpráv.1 Využití databáze je také předmětem kritik. Stauffacher (2003) poukazuje na problematický stav využití této a dalších mezinárodních databází s odkazem na to, že se objevují převážně třídění prvního stupně a že chybí pokročilejší statistické analýzy. Ritter et al. (2016) a Chatwin (2011) zase konstatují řídké využití těchto databází pro srovnání veřejných protidrogových politik.

Tabulka č. 3 : Silné a slabé stránky databáze EMCDDA
Zdroj: archiv autora

Slabé stránky Silné stránky
chybějící data snadná dostupnost dat
agregace dat data z většiny evropských zemí
lokální odlišnosti sběru dat časové řady
data z různých oblastí

Databáze má několik slabých a silných stránek vzhledem k jejímu dalšímu využití. Prvním nedostatkem databáze jsou chybějící data a agregace dat na národní úrovni. Schází tak možnost analyzovat data na nižší úrovni, což je problematické, protože trendy jsou často patrné na úrovni menších a lokálních jednotek (Agar 1999). Dalším problémem, který doléhá i na jiné databáze, je centralizace sběru dat. Ústřední instituce EMCDDA totiž nemá pevnou kontrolu nad celým procesem produkce a sběru dat v různých národních institucích. Tento problém je o to vážnější, že o národních specifikách se dostatečně nediskutuje (Kilmer 2015). To je patrné na indikátoru drogových úmrtí, který je kritizován právě z těchto důvodů, viz Rolles a Measham (2011), Uhl et al. (2015), Kilmer (2015). Uhl et al. (2015) dokládají problematičnost tohoto indikátoru tím, že tato databáze neprochází testem pravděpodobnosti. Míra mortality je totiž podle této databáze 60krát vyšší ve Francii než ve Spojeném království, což je považováno za velmi nepravděpodobné vzhledem ke stávajícímu poznání. Podle Uhla (2015) se nedostatky vyskytují také u indikátorů, které vycházejí z výběrových šetření. Konkrétně se jeho kritika týká ESPADU a zprávy EMCDDA (2009a), v níž bylo Rakousko popsáno jako stát s nejvyšší prevalencí užití amfetaminu mezi evropskými školáky. Ve skutečnosti se jednalo o nepochopení otázek respondenty, kdy pití nápoje značky Redbull chybně označili jako užívání stimulantů/amfetaminů. Takové nepřesnosti mohou zásadně zkreslit výsledky analýzy.

Silnou stránkou databáze je dostupnost dat, umístěných volně na internetu. Přes všechny výhrady je výhodou, že databáze obsahuje data z různých oblastí, většiny evropských zemí a v některých případech i časové řady.

Využitelnost databáze pro výpočet nákladů

Využitelnost této databáze pro analýzu společenských nákladů užívání ilegálních drog je v první řadě ovlivněna specifickými požadavky na vstupní data. Jak uvádí Zábranský et al. (2001), tak tento výpočet kombinuje epidemiologická data s daty ekonomickými. Tato databáze obsahuje informace především epidemiologického charakteru. Z tohoto důvodu musejí být ekonomická data doplněna z jiných zdrojů (například počet nakažených HIV/ AIDS musí být doplněn o náklady na jejich léčbu). Z epidemiologických údajů využitelných pro analýzu společenských nákladů užívání ilegálních drog jsou ve statistickém bulletinu dostupná pouze některá data. Bohatší dataset je umístěn v národních zprávách, avšak data musejí být pro každý případ specificky dohledávána. Například Kubien et al. (2014) využili data o veřejných výdajích z národních zpráv. Ze statistického bulletinu Kubien et al. (2014) využili data do výpočtu úmrtí spojených s HIV/AIDS, která mohou být připsána užívání drog. Data týkající se infekčních nemocí a úmrtí mají pro spočítání společenských nákladů na užívání drog vysokou využitelnost, což zřejmě vyplývá z toho, že EMCDDA (2004) vychází z předpokladu, že infekce spojené s užíváním drog mají potenciálně nejvyšší ekonomické dopady na zdravotní péči a na samotné zdraví pacientů. Kubien et al. (2016) nabízí poměrně podrobný popis toho, jak počítat společenské náklady na užívání ilegálních drog. Popisuje také informace nutné pro jednotlivé výpočty. Zaměřme se proto nyní na tři základní oblasti výpočtu společenských nákladů na užívání ilegálních drog a na to, jaké informace dostupné v statistickém bulletinu EMCDDA jsou pro tento záměr využitelné. První oblastí jsou společenské náklady na trestnou činnost, na vymáhání práva a na trestní řízení. Pro výpočet těchto nákladů je ve statistickém bulletinu dostupná pouze 1 ze 14 nutných informací, a to počet tzv. „drug offences“. Druhou oblastí je odhad společenských nákladů na morbiditu související s užíváním ilegálních drog. Zde je možno ve vybraných skupinách spočítat podíl morbidity přiřaditelný infekčním nemocem podle postupu Kubiena a Wojcika (2016). Pro výpočet využijeme odhad míry prevalence užívání drog v jednotlivých věkových skupinách (vypočítaný z dat o prevalenci užívání podle jednotlivých věkových skupin) a relativní riziko nákazy (odhad relativní morbidity ve vztahu k populační morbiditě). Případně je možno uvažovat o využití dalších informací týkajících se léčby (počet poskytnutých injekčních stříkaček, informace o poskytování substituce, počet klientů v jednotlivých zemích). Třetí oblastí jsou společenské náklady předčasné mortality a jejích důsledků. V této oblasti je databáze dobře využitelná. To je patrné z tabulky č. 4., která zobrazuje informace nutné pro výpočty jednotlivých podoblastí dostupných v databázi.

Tabulka č. 4: Předčasná mortalita a její důsledky
Zdroj: upraveno podle Kubiena et al. (2016)

Druh informace: Informace obsaženy v databázi?
odhad mortality přiřaditelné užívání ilegálních drog
počet úmrtí přiřaditelných užívání ilegálních drog ano, částečně
počet úmrtí podle příčin úmrtí přiřaditelných ilegálnímu užívání drog v celé populaci ano, částečně
podíl nemocí přiřaditelný užívání ilegálních drog ano, částečně
odhad počtu ztracených životů a roků
počet úmrtí přiřaditelných užívání ilegálních drog ano, částečně
odhad průměrné délky života ne
odhad ztráty produktivity způsobené předčasnými úmrtími
počet drogových úmrtí ano
míra zaměstnanosti ne
hodnota HDP ne
počet zaměstnaných jedinců ne
ztráta průměrné délky života a životního potenciálu
obecná mortalita ne
podíl uživatelů/neuživatelů drog v populaci ano
velikost populace ne
míra rizika mortality drogových uživatelů ve srovnání s populační mortalitou ano, částečně

Závěr

Závěrem je tedy možno říci, že databáze nabízí pouze určitou část dat pro výpočet ekonomických nákladů na užívání ilegálních drog. Data ze statistického bulletinu lze tedy využít pouze v kombinaci s dalšími zdroji dat. Jedním z těchto zdrojů se jeví národní zprávy, které EMCDDA také uveřejňuje. Výhodou je, že databáze nabízí data dlouhodobá a z různých zemí.

Mgr. Benjamin Petruželka
Klinika adiktologie
1. lékařská fakulta UK a VFN Praha 2
e-mail: benjaminpetruzelka(at)gmail.com

Literatura

  1. Agar, M., & Reisinger, H. (1999). Numbers and patterns: heroin indicators and what they represent. Human Organization, 58(4), 365–374.
  2. American Psychiatric Association. (2013). Diagnostic and statistical manual of mental disorders (DSM-5®). American Psychiatric Pub.
  3. Andresen, M. A., & Boyd, N. (2010). A cost- benefit and cost-effectiveness analysis of Vancouver’s supervised injection facility. International Journal of Drug Policy, 21(1), 70–76.
  4. Běláčková, V., Zábranský, T., Štefunková, M., Langrová, M. (2012). Společenské náklady dopravních nehod pod vlivem alkoholu a nelegálních drog v České republice za rok 2007 – Část I: zdravotní náklady. Adiktologie 12(2), 102–113.
  5. Cartwright, W. S. (2000). Cost-benefit analysis of drug treatment services: review of the literature. The journal of mental health policy and economics, 3(1), 11–26.
  6. Csete, J., Kamarulzaman, A., Kazatchkine, M., Altice, F., Balicki, M., Buxton, J., … & Hart, C. (2016). Public Health and International Drug Policy: Report of the Johns Hopkins–Lancet Commission on Drug Policy and Health. Lancet (London, England), 387(10026), 1427.
  7. Drucker, E. (1999). Drug prohibition and public health: 25 years of evidence. Public Health Reports, 114(1), 14.
  8. EMCDDA. (n. d.) Dostupné dne 21. 6. 2017 z http://www.emcdda.europa.eu/stats/archive
  9. EMCDDA. (2004). Dostupné dne 21. 6. 2017 z http://stats04.emcdda.europa.eu/html.cfm/ index5222EN.html
  10. EMCDDA. (2009a). The state of the drugs problem in Europe annual report 2009. Luxembourg: European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction.
  11. EMCDDA. (2009b). Kdo Jsme. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie. Dostupné z http://www.emcdda.europa.eu/system/ files/publications/533/WebOptimisedO verviewCS_189104.pdf
  12. EMCDDA. (2010). Dostupné 21.6.2017 z http://www.emcdda.europa.eu/about/mission
  13. EMCDDA. (2016). Dostupné 21.6.2017 z http://www.emcdda.europa.eu/data/stats2016
  14. Griffiths, P., Lopez, D., & Götz, W. (2008). Monitoring trends in illicit drug use in Europe: an overview of the work of the European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction (EMCDDA). Psychiatrie und Psychotherapie, 4(2), 58–65.
  15. Great Britain. Home office. (2014). Drugs: International Comparators. Retrieved from http://www.legco.gov.hk/general/english/ library/stay_informed_overseas_policy_ updates/drugs_international_comparators.pdf
  16. Hedrich, D. (2004). European report on drug consumption rooms. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities.
  17. Chatwin, C. (2011). Drug policy harmonization and the European Union. Springer.
  18. Kalina, K. (2001a). Vlastní náklady rodin pacientů/klientů v léčebném procesu. Adiktologie Supplementum, 1, 124–130.
  19. Kalina, K. (2001b). Náklady primární prevence a náklady sekundární a terciární prevence mimo systém veřejného zdravotního pojištění. Adiktologie Supplementum, 1, 132–141.
  20. Kilmer, B., Reuter, P., & Giommoni, L. (2015). What Can Be Learned from Cross-National Comparisons of Data on Illegal Drugs?. Crime & Justice Review, 44, 227–557.
  21. Kopp, P., & Fenoglio, P. (2002). Calculating the social cost of illicit drugs. Strasbourg: Pompidou Group, Council of Europe Publishing.
  22. Kubien, Z., Zin-Sędek, M., Oleszczuk M., & Brzózka, K., et al. (2014). Social costs: a report specifying the costs of addiction to societies. Retrieved from http://www.alicerap.eu/ resources/documents/doc_download 219-deliverable-06-1-social-costs-of-addiction.html.
  23. Kubien, Z., & Wojciek, A. (2016). LEADER Project Guidance document on estimating the social costs of illegal drugs. Retrieved from http://www.alicerap.eu/leader-social-costs-of- -addiction.html • LEADER. (n. d.). Dostupné dne 21.6.2017 z http://alicerap.eu/leader-social-costs-of- -addiction.html.
  24. Miron, J. (2003). A Critique of Estimates of the Economic Costs of Drug Abuse. Report to the Open Society Institute. Retrieved from http://www.drugpolicy.org/docUploads/ Miron_Report.pdf
  25. Moore, T. J., & Caulkins, J. P. (2006). How cost-of-illness studies can be made more useful for illicit drug policy analysis. Applied health economics and health policy, 5(2), 75–85.
  26. Mravčík, V., Chomynová, P., Grohmannová, K., Janíková, B., et al. (2016). Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2015. Praha: Úřad vlády České republiky.
  27. Organisation for Economic Co-operation and Development. (2008). Handbook on constructing composite indicators: Methodology and user guide. Paris: OECD Publishing.
  28. Reitox National Focal Point “PORTUGAL”. (2007). 2007 NATIONAL REPORT (2006 data) TO THE EMCDDA. Dostupné 21.6.2017 z http:// www.emcdda.europa.eu/attachements.cfm/ att_61234_EN_NR2007Portugal.pdf.
  29. Ritter, A., Livingston, M., Chalmers, J., Berends, L., & Reuter, P. (2016). Comparative policy analysis for alcohol and drugs: current state of the field. International Journal of Drug Policy, 31, 39–50.
  30. Rolles, S., & Measham, F. (2011). Questioning the method and utility of ranking drug harms in drug policy. International Journal of Drug Policy, 22(4), 243–246.
  31. Room, R., & Reuter, P. (2012). How well do international drug conventions protect public health?. The Lancet, 379(9810), 84–91.
  32. Rossi, C. (2002). A critical reading of the World Drug Report 2000. International journal of drug policy, 13(3), 225–235.
  33. Segel, J. E. (2006). Cost-of-illness studies—a primer. RTI-UNC Center of Excellence in Health Promotion Economics, 1–39.
  34. Sevigny, E. L. (2011). Toward a Conceptual and Social Indicator Framework for Constructing a Composite Drug Consequence Index. International Society for the Study of Drug Policy, Utrecht, Netherlands, May, 23–24.
  35. Schori, M. (2011). Valuation of drug abuse: A review of current methodologies and implications for policy making. Research on Social Work Practice, 21(4), 421–431.
  36. Stauffacher, M. (2003). Drug treatment data as an epidemiological indicator: methodological considerations. The science of drug abuse epidemiology, 54(1–2), 73.
  37. Uhl, A., Hunt, G., van den Brink, W., & Stimson, G. V. (2015). How credible are international databases for understanding substance use and related problems?. International Journal of Drug Policy, 26(2), 119–121. • UNODC. (n. d.). Dostupné dne 21. 6. 2017 z https://data.unodc.org/.
  38. ÚZIS. (2012). Dostupné 21.6.2017 z http://www.uzis.cz/cz/mkn/index.html.
  39. Werb, D., Kerr, T., Nosyk, B., Strathdee, S., Montaner, J., & Wood, E. (2013). The temporal relationship between drug supply indicators: an audit of international government surveillance systems. BMJ open, 3(9), e003077.
  40. Zábranský, T. (2001a). Takhle to doPadlo. Adiktologie Supplementum, 1, 6–9.
  41. Zábranský, T. (2001b). Analýza nákladů a výnosů trestnosti držení nelegálních drog pro vlastní potřebu: ČR 2000. Adiktologie Supplementum, 1, 142–190.
  42. Zábranský, T., Miovský, M., Gajdošíková, H., Mravčík, V., Kalina, K., & Vopravil, J. (2001). Social costs of abuse of illicit (street) drugs in the Czech Republic in 1998. Adiktologie Supplementum, 1, 142–190.
  43. Zobel, F., & Götz, W. (2011). Drug Use in Europe: Specific National Characteristics or Shared Models?. Drugs and Culture: Knowledge, Consumption, and Policy, 195.