Ekonomie ve zdravotnictví a health technology assessment

Souhrn

V říjnu v Praze proběhl první ročník konference Ekonomie ve zdravotnictví a health technology assessment, úzce spojené s časopisem Ekonomie ve zdravotnictví. Konference se zabývala třemi okruhy aktuálních otázek – budoucností HTA v ČR, omezením a výzvám ve stanovování cen a úhrad léčiv a přicházejícím změnám v oblasti zdravotnických prostředků. Toto číslo časopisu je věnováno příspěvkům z uvedené konference.

Klíčová slova

konference, budoucnost HTA, ceny a úhrady léčiv

Summary

In October, the 1st Conference on Economics in Healthcare and Health Technology Assessment closely connected with the journal Economics in Healthcare was held in Prague. The conference was focused on three areas of topical problems – HTA future in the Czech Republic, limitations and challenges in pricing and reimbursement of pharmaceuticals, and coming changes in the fi eld of medical devices. This issue brings contributions from the conference.

Key words

conference, HTA future, pricing and reimbursement of pharmaceuticals

Manažeři na všech úrovních řízení zdravotnictví a tvůrci zdravotnických strategií stále více vyhledávají informace, které jsou založeny na pevných teoretických základech, přesných analýzách a přísné vědecké metodice. V českém prostředí se o to snaží náš mladý časopis, který by rád zprostředkoval celou šíři této složité problematiky a poskytoval cenné informace jak pro rozhodující aktéry, tak pro vědeckou komunitu. Věříme, že i s pomocí vás čtenářů se kvalita našich článků bude dále zvyšovat. Cestou k tomu má být i naše konference – místo pro osobní setkávání a prodiskutování aktuálních problémů. Každou konferenci bychom rádi zaměřili pouze na několik témat a dali prostor k diskusi všem účastníkům. První ročník konference Ekonomie ve zdravotnictví a health technology assessment proběhl 13. října 2016 v konferenčním sále IKEMu v Praze. V aktuálním čísle vám nabízíme abstrakty přednesených příspěvků.

Pro první ročník konference byla zvolena tři témata, o nichž se v českém zdravotnictví v poslední době intenzivně diskutuje. První blok byl věnován budoucnosti HTA v České republice. Doba „osvěty“, kdy bylo třeba seznámit odbornou veřejnost s tím, co HTA je a proč bychom měli jeho prvky implementovat v českém zdravotnictví, je už za námi. V současné době je HTA jako soubor metod i jeho poslání v českém zdravotnictví obecně známé a o jeho účelnosti nikdo nepochybuje (možná se jen rozcházejí očekávání, která jsou s HTA spojována). Můžeme se tedy věnovat i jednotlivým metodickým otázkám a analyzovat jemné rozdíly a problémy v jejich definici, využití i interpretaci. V prvním příspěvku nás Olga Löblová ze Středoevropské univerzity v Budapešti seznámila se stavem HTA v zemích střední a východní Evropy. Důraz kladla na situaci v Polsku a Maďarsku, jediných dvou zemích tohoto regionu, kde je HTA institucionalizováno. Spolu se závěrem, že HTA nemá přímou alternativu, se zaměřila i na finanční otázku procesu HTA a možný přenos zkušeností z těchto dvou zemí do ČR.

Hlavním účelem, pro který bylo HTA vytvořeno, je informovat regulátora (v širokém smyslu slova) a poskytnout mu informace pro rozhodnutí o zařazení nové technologie mezi úkony hrazené z veřejného pojištění. Petr Honěk z VZP se věnoval zejména oblastem, v nichž by mělo HTA pomoci a v současné době se v nich nevyužívá, nebo je metodicky problematické: centrové péči a zejména centrovým léčivým přípravkům, vysoce inovativním léčivým přípravkům, rozporům mezi transparentností a důvěrným charakterem dohod o sdílení rizika, nebo problematice biosimilars. Poměrně novou oblastí, kde se používají metody HTA, je strategické rozhodování na úrovni jednotlivých nemocnic nebo jejich skupin. Této problematice se teoreticky věnoval Martin Zavadil a poté Martin Holcát (oba z Fakultní nemocnice Motol) ukázal možný přínos metod HTA pro manažerská rozhodování v nemocnici. V diskusi zazněla především nutnost oddělení hodnotící, schvalovací a rozhodovací fáze v procesu HTA a byl zdůrazněn charakter studií HTA jako pouze jednoho z řady podkladů pro rozhodování o úhradách péče.

doc. Vladimír Rogalewicz, CSc.

Druhý blok byl věnován problematice stanovování cen a úhrad léčiv. Všechny tři příspěvky – Jindřicha Fínka z Fakultní nemocnice v Plzni, Michala Burgera z Institutu biostatistiky a analýz v Brně i Reginy Demlové z Masarykovy univerzity v Brně – se soustředily na situaci v onkologii a poukázaly na potřebu řešení prudkého nárůstu nákladů na onkologickou péči, který přinesly nové lékové technologie a úspěchy v léčbě (nebo alespoň výrazného zpomalení progrese) některých onkologických onemocnění. Dnešní stav je z hlediska zákona i současné praxe SÚKLu dlouhodobě neudržitelný a je třeba diskutovat o možných úpravách legislativy. Hodnocení léčivých přípravků je nutné posunout již do fáze pokročilejšího vývoje (podobná doporučení se objevují u zdravotnických prostředků) a zpřesnit obsah třetí fáze klinického testování z hlediska zapojených klinik. Byla zdůrazněna politická odpovědnost za rozhodnutí o dostupnosti (inovativních) léčiv – je neetické, pokud jsou k dispozici pouze pro část pacientů. Odpovědnost za výběr pacientů nelze v takovém případě přenášet formou limitů na lékaře.

Třetí blok přednášek se týkal zdravotnických prostředků. Prvních dvou informativních přednášek (o nové evropské legislativě a o projektu kategorizace zdravotnických prostředků) se ujala Kateřina Pavlíková z Ministerstva zdravotnictví, když v prvním případě zastoupila kolegyni. Blok zakončil Petr Kutscherauer věnující se specifikům regulace zdravotnických prostředků z pohledu průmyslu. Přednášející i další diskutující z publika zdůraznili, že je nutné dívat se na léčebný proces jako na celek a zdravotnické prostředky hodnotit jako součást takového procesu. V současné době průmysl pociťuje nerovné postavení zdravotnických prostředků při cenových jednáních.

Účastníci konference se shodli na potřebě takových setkání a také na tom, že je nutné ponechat větší prostor diskutujícím z publika pro otázky, připomínky, komentáře a případně i alternativní pohledy. Organizátoři rádi přijmou další doporučení čtenářů k obsahu i formátu budoucích ročníků konference. Závěrem mi jménem pořadatelů dovolte poděkovat za účast na 1. ročníku konference velkému množství odborníků z praxe, státních orgánů i akademické sféry. Toto číslo časopisu jsme věnovali příspěvkům z konference.

doc. Vladimír Rogalewicz, CSc.
CzechHTA, Fakulta biomedicínského inženýrství, České vysoké učení technické v Praze, Kladno
e-mail: rogalewicz(at)fbmi.cvut.cz