Review 

Health technology assessment (HTA): zdroj podpůrných informací pro strategické rozhodování

Souhrn

Hodnocení zdravotnických technologií (HTA) je v současné době etablovanou metodou pro syntézu informací pro rozhodovací procesy ve zdravotnictví. Tradičně je používáno při rozhodování o zařazení nové technologie do úhradových schémat a pro porovnání nákladové efektivity dvou nebo více technologií. Nově se metody HTA používají i pro podporu strategických rozhodnutí na úrovni nemocnic (hospital-based HTA). Článek popisuje vývoj a současný stav využití HTA v České republice ve srovnání s vyspělým světem. Jeho druhá část je věnována využití metod HTA pro oblast zdravotnické techniky (zejména diagnostické). Charakter lékařských přístrojů dlouhou dobu bránil ve využití HTA v této sféře. V současné době byly publikovány poměrně nadějné návrhy a pilotní studie využití multikriteriálních metod pro ohodnocení klinických přínosů v případě přístrojů.

Klíčová slova: hodnocení zdravotnických technologií (HTA), rozhodovací procesy, nákladová efektivita, zdravotnická technika

Summary

Health technology assessment (HTA): a source of information to support strategic decision-making

Nowadays, health technology assessment (HTA) is an established method for synthetizing information to support decision processes in health care. It is traditionally applied to decide about new technology reimbursement and/or to compare cost-effectiveness of two or more technologies. HTA methods are newly used also to support strategic decisions on a hospital level (hospital-based HTA). The paper describes the development and current situation with HTA in the Czech Republic compared with developed countries. The second part of the paper deals with application of HTA methods in the field of medical devices (above all diagnostic). The nature of medical devices prevented applying HTA in this field for a long time. Recently, relatively promising suggestions and pilot studies using multiple-criteria methods to assess clinical effects of medical devices have been published.

Key words: health technology assessment (HTA), decision processes, cost-effectiveness, medical devices

Úvod

Health technology assessment, hodnocení zdravotnických technologií, HTA je soubor postupů, které jsou v řadě zemí používány od poslední čtvrtiny 20. století při rozhodování o zařazení nových položek (například léků, diagnostických postupů či terapeutických intervencí) do úhradového mechanismu. Protože první aplikace byly v oblasti léčiv, často se mluví (trochu nepřesně) o farmakoekonomice. V českém prostředí se první zmínky o HTA objevily s dvacetiletým zpožděním. Zatímco ještě před pěti lety byla hlavní náplní práce farmakoekonomů osvěta, dnes jsou si existence HTA vědomi všichni, kdo se pohybují kolem řízení zdravotnictví a zdravotnického systému. Představa je však často mlhavá a očekávání obrovská.

Zatímco HTA bylo zavedeno jako metoda rozhodování zejména o ekonomické efektivitě léčiv, postupně se toto hodnocení rozšířilo na všechny zdravotnické technologie, tj. v podstatě na vše, s čím se ve zdravotnictví setkáme. Vedle rozhodování o zařazení do úhrad se HTA osvědčilo i v oblasti strategického rozhodování. O tyto postupy začaly mít zájem i nemocnice a jejich konsorcia, případně zřizovatelé regionálních a místních nemocnic (zejména kraje a města). Zdá se, že metody HTA aplikované na nákladnou lékařskou techniku by mohly pomoct s rozhodováním o jejím pořizování. To je oblast, která v posledních letech vyvolávala a vyvolává řadu kontroverzí.

Pokud se podíváme do většiny zemí OECD, mají vybudované kapacity pro hodnocení zdravotnických technologií, prodiskutované a schválené metodiky (guidelines) a ve většině případů i zákonné normy pro používání studií HTA v rozhodování. V roce 2008 vyšel v časopise Zdravotnictví v ČR přehledový článek o HTA.(1) Ten končil slovy: „Zanedbání HTA v minulosti lze snad omluvit tím, že v uplynulých letech šlo především o skokové dohánění Západu v oblastech, kde jsme zaostali. … V současnosti jsou mnohá domácí pracoviště na nejvyšší špičkové úrovni. … Z tohoto hlediska již není možné pomalý rozvoj HTA v ČR dále omlouvat.“ Uplynulo dalších osm let a na první pohled se zdá, že se situace příliš nezměnila.

O existenci zdravotnických technologií a jejich hodnocení sice už ví snad všichni, kteří se pohybují kolem organizace a ekonomiky zdravotnictví, každý si však pod zkratkou HTA představuje něco jiného. Pohled na hodnocení zdravotnických technologií je často jednostranný nebo zkreslený. Zatímco skutečné kompletní studie založené na HTA se v ČR ještě neobjevily (bylo publikováno několik studií zabývajících se některými částmi HTA), leckdo označuje nálepkou HTA analýzy a informace, které s ním nemají nic společného.

Jak se hodnotí zdravotnické technologie

Slovo „technologie“ se v této souvislosti používá ve velmi širokém významu. Glosář sestavený HTAi, INAHTA a dalšími společnostmi uvádí, že „zdravotnická technologie je intervence, která může být použita k podpoře zdraví, k prevenci, diagnostice a léčení akutních nebo chronických nemocí, nebo v rehabilitaci.(2) Patří k nim tedy zejména léky, lékařské přístroje, zdravotnické prostředky, diagnostické a terapeutické metody a opatření v oblasti klinické praxe, veřejného zdraví a organizace zdravotnictví.

HTA zahrnuje řadu metod, které se (v různých kombinacích) využívají k hodnocení zdravotnických technologií. Pro seznámení se s principy a metodami HTA lze doporučit učebnici Goodmana(3) jako zástupce amerického přístupu, příručku National Institute for Health and Care Excellence (NICE)(4) jako zástupce anglického přístupu nebo německou monografii Schöffského a von Schulenburga,(5) která je pravděpodobně dosud nejpodrobnější příručkou pro hodnocení zdravotnických technologií.

V Evropské unii je aktivní síť EUnetHTA (v průběhu let několikrát změnila své právní postavení), která se snaží o vytvoření normy pro přeshraniční sdílení výsledků i celých studií HTA v Evropě. Výsledkem této snahy je velice komplexní standard pro vytváření studií HTA, tzv. Core Model, který odráží evropské akademické pojetí problematiky (ve srovnání s anglo-americkým, spíše účelovým přístupem).(6) Studie vytvořené podle Core Modelu EUnetHTA mají obsahovat hodnocení v devíti kapitolách:

  1. Zdravotní problém a v současnosti používané technologie
  2. Popis a technické parametry zkoumané technologie
  3. Bezpečnost
  4. Klinická efektivita
  5. Nákladové a ekonomické hodnocení
  6. Etická analýza
  7. Organizační hlediska
  8. Společenská hlediska
  9. Právní hlediska

Nákladové analýzy (analýza nákladové efektivity nebo analýza nákladů a užitku, analýza dopadů na rozpočet), na něž se často HTA studie zužují, tedy tvoří pouze jednu (i když důležitou) z devíti částí. Významný je právě komplexní pohled na všechny aspekty hodnocené technologie.

Proces zpracování se studie HTA dělí na dvě části, které musejí být striktně odděleny: hodnocení a rozhodování. Hodnocení (někdy ještě dále dělené na vlastní hodnocení, assessment, a následné ověření, appraisal) je vědecká činnost, při které se na základě údajů z literatury, veřejně dostupných zdrojů a případně i vlastních klinických experimentů sestavuje studie (zpráva). Naproti tomu rozhodování je politický proces, do kterého studie vstupuje jako jeden ze zdrojů informací. Většina rozhodnutí ve zdravotnictví má nejen odbornou medicínskou a ekonomickou stránku, ale klade řadu etických, organizačních i právních otázek. Nelze tedy zvolit „technické“ kritérium (například práh ochoty platit, viz např.(7)) a podle něj automaticky rozhodovat. Spojení obou částí procesu HTA do jedné instituce může vést k tomu, že výsledky studie jsou ovlivněny (biased) očekávaným nebo předpokládaným výsledkem.

Stručná historie HTA

První vážné studie navrhující postupy dnes známé jako HTA se objevily koncem 70. let 20. Století.(8) Metody HTA se však příliš nerozšířily – pravděpodobně proto, že v té době ještě v nemocnicích nebyly ve větší míře zavedeny vysoce nákladné technologie, které pak přinesl konec století. Intenzivnější rozvoj hodnocení zdravotnických technologií přišel v posledním desetiletí 20. století, zejména v anglicky mluvících zemích. Byl podpořen vznikem mezinárodních společností podporujících rozvoj a sjednocování metod HTA (INAHTA, 1993; ISPOR, 1995, HTAi, 2003). V jednotlivých zemích koordinuje aktivity okolo HTA jedna nebo několik agentur HTA. Tvorba studií HTA na základě národních standardů má řadu velice pozitivních přínosů, mezi které patří zejména jednotné metodické vedení, standardizované postupy, striktně zadané podmínky a postupy pro jednotlivé kroky analýz, reprodukovatelnost, srovnatelnost a také systematické zveřejňování úplných studií HTA.

Pravděpodobně první informací o HTA v ČR byly dva články v časopise Praktický lékař z roku 2002 a 2003.(9,10) V roce 2004 byla celá příloha časopisu Klinická onkologie věnována (konferenčním) příspěvkům zabývajícím se HTA v onkologii; zejména článek(11) může být považován za první vážný pokus zavést HTA v ČR. Novela zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů přinesla poprvé v ČR žadateli o registraci léčivého přípravku povinnost předložit hodnocení nákladové efektivity a dopadu na finanční prostředky zdravotního pojištění, tedy jakýsi náznak studie HTA. Mimo léků se však v ČR v oblasti hodnocení zdravotnických technologií dosud nijak nepostoupilo. Zejména chybí agentura HTA, která by tuto oblast koordinovala, vydávala obecně platné standardy studií a u vytvořených studií potvrdila metodickou správnost (obdoba auditu systému řízení kvality). Bez toho mohou být i ty vzácně se objevující české studie libovolně zpochybňovány.

HTA se typicky používá v komparativních studiích pro rozhodnutí regulátora, jestli nová technologie (např. léčivý přípravek) má nahradit stávající (tzv. komparátor). Ve většině případů je nová technologie účinnější, ale také dražší. Pomocí HTA stanovíme, zda je výhodnější platit onu vyšší cenu.(5) Zatímco se HTA standardně používá u léků, mnohem méně se celosvětově využívá u terapeutických intervencí a pouze pilotně u lékařských přístrojů, kde stále přetrvává řada problémů.(12) Překážkou je zejména kvantitativní vyjádření klinického přínosu použití přístroje (effect, outcome), protože ve většině případů nelze použít zdravím podmíněnou kvalitu života měřenou pomocí sebehodnocení pacienta (tzv. QALY, quality-adjusted life year) – viz též článek Michala Burgera v tomto čísle. Protože se ve farmakoekonomice stala standardem analýza nákladů a užitku (cost-utility analysis, CUA), která využití hodnot QALY předepisuje, tento problém je zásadní.(13-16)

Kromě úrovně národního regulátora zdravotnických úhrad se metody HTA v poslední době začínají používat také na úrovni jednotlivých nemocnic.(17) Tento přístup, HTA na úrovni nemocnic, neboli „hospital-based HTA (HB-HTA)“, má odlišné cíle než tradiční HTA a používá také rozdílné metody. Nemocniční programy HTA poskytují informace pro klinická rozhodnutí na lokální úrovni. Metody HTA jsou v nemocnicích obvykle využívány k podpoře strategických rozhodnutí, při nákupu a údržbě zdravotnických přístrojů a v otázkách, které se týkají organizace nemocnic.(18) Na této úrovni je HTA přínosná zejména v objektivizaci výběru a provozu zdravotnických přístrojů.(19,20)

Perspektiva studie HTA

Hodnocení zdravotnických technologií má mnohem širší ambice i možnosti využití, než bylo popsáno výše. Vedle porovnání dvou srovnatelných technologií (např. nově vyvinutý lék oproti standardně používanému léku) lze pomocí metod HTA srovnat i dvě principiálně odlišné technologie (např. chemoterapii a radioterapii v léčbě konkrétní onkologické diagnózy, nebo operaci oproti konzervativní léčbě, nebo preventivní opatření oproti léčbě dané nemoci). HTA tedy může poskytnout doporučení, která z variant je z komplexního pohledu nejvýhodnější.

Pokud máme vybrat nejvýhodnější variantu, musíme se ptát, pro koho má být nejvýhodnější. Jiný výsledek dostaneme z pohledu zdravotnického systému a jiný z pohledu pacienta nebo celé jeho rodiny. Pro pacienta může být důležitá ztráta výdělku při delším léčení nebo nemožnost vykonávat určité práce v rodině (spojené například s výchovou dětí); takové otázky zdravotnický systém nezajímají. Těmto pohledům říkáme perspektivy. Před přistoupením k tvorbě studie HTA musíme mít vždy jasno, z čí perspektivy budeme studii vytvářet. Perspektiva pohledu ovlivňuje zejména nákladové (ekonomické) údaje, může mít ale vliv i na sociální, organizační nebo právní aspekty.

Při vzniku HTA byla zejména zdůrazňována možnost celospolečenské perspektivy (viz např.(3,5)). V úvahu se pak berou náklady (v nejširším možném smyslu, tedy přímé i nepřímé, hmotné i nehmotné) nejen zdravotnického systému, ale i sociálního systému, národního hospodářství, pacienta i jeho rodiny. Použití výrazně dražší technologie, která ale zkrátí léčbu na polovinu, může být z celospolečenského pohledu nejvýhodnější, protože omezí náklady sociálního systému, redukuje ztrátu HDP i náklady samotného pacienta a jeho rodiny. Tento pohled je přitažlivý a v praxi pomáhá prosazovat metody HTA. Celospolečenské náklady přitom mohou být mnohem vyšší než samotné náklady zdravotnického systému.(21) Ve skutečnosti se s ním ale setkáme velice zřídka. V České republice jsou rozpočty zdravotnictví a sociálního systému striktně oddělené. Využití nákladnější terapie je pro zdravotnictví ztrátové, i kdyby taková intervence ušetřila peníze v sociálním systému nebo samotnému pacientovi. Podobně je tomu téměř v celém světě, a tak se se studiemi sestavenými z celospolečenské perspektivy prakticky nesetkáváme.

Vedle celospolečenské perspektivy jsou nejdůležitějšími perspektiva plátce (v ČR zdravotní pojišťovny) a perspektiva poskytovatele péče (zdravotnického zařízení). Vzhledem k deformacím v systému úhrad a zejména určité rigidnosti úhradové vyhlášky se tyto dva pohledy mohou ve skutečnosti významně lišit, a to jak ve prospěch plátce, tak ve prospěch poskytovatele péče (viz např.(22,23)). Zajímavé (i když méně časté) jsou také studie vytvořené z pohledu pacienta. Je vhodné analyzovat zatížení pacienta a jeho rodiny danou diagnózou (viz např. studii o nákladech pacientů na fenylketonurii(24)). Podle některých výzkumů existují v populaci celé skupiny (např. senioři nebo lidé ohrožení sociálním vyloučením), které pravděpodobně čelí nezvládnutelným nákladům na zdravotní péči; to je často do určité míry překvapivé i pro řadu aktérů v oblasti zdravotnictví.(25)

Etické otázky HTA   

Jádrem studie HTA je vždy CUA nebo analýza nákladové efektivity (cost-effectiveness analysis, CEA). CUA porovnává klinický přínos vyjádřený v získaných letech života přepočtených na plnou kvalitu života, QALY (viz analýzu Michala Burgera na jiném místě tohoto časopisu) s náklady vyjádřenými v penězích. Protože doba dožití dětí a žen je vyšší než u mužů, dává CUA jejich léčení přednost před léčením mužů seniorů. Ti se mohou cítit znevýhodněni, mohou to i pociťovat jako nevděk vzhledem k tomu, co pro společnost ve svém životě vykonali. Kdykoli upřednostníme některou část populace (například přednostním právem na sedadlo v tramvaji), může to jiná část populace považovat za křivdu. Metody HTA nejsou k rozdělení populace neutrální (zvažují individuální užitek).

Žádná společnost na světě však není tak bohatá, aby mohla poskytovat veškerou možnou péči všem svým členům (viz např.(26)), k nějakému omezení komu a co musí dojít. Můžeme tedy požadovat pro každého stejně. Pokud bychom takový požadavek vznesli na potápějícím se Titaniku, kde nebylo v záchranných člunech místo pro všechny, znamenalo by to, že se musejí utopit všichni(5). Zdravotnictví má omezené zdroje (podobně jako Titanik místa v záchranných člunech); je třeba zkoumat i smysluplnost našich pravidel a rozhodnout o tom, kdo bude mít přednost. Je nutné si uvědomit, že HTA sice slouží k optimalizaci alokace zdrojů, obsahuje ale také stanovení toho, co je spravedlivé. Mechanické aplikování výsledků HTA při alokování nedostatečných zdrojů může vést k rozdělení, které porušuje minimální právo na rovnost.(5)

HTA aplikované na lékařskou techniku

Hodnocení zdravotnických technologií tedy není ideální řešení. Je to ale metoda, která dokáže ohodnotit možné varianty podle předem zadaných kritérií a doporučit tu, která tato kritéria nejlépe splňuje. I tak je to velice mocný nástroj, který poskytuje jedinečné užitečné informace těm, kteří mají rozhodnout.

V poslední době se od HTA hodně očekává v oblasti nákladných zdravotnických přístrojů. Během posledních deseti let byly české nemocnice vybaveny velkým počtem přístrojů a mnohé z těchto nákupů vyvolávaly a stále vyvolávají pochybnosti o účelnosti i o ceně, za kterou byly nákupy provedeny.(27) Jako reakce vznikla jednak Komise pro posuzování rozmístění přístrojových zdravotnických prostředků jako poradní orgán ministra zdravotnictví, jednak jsou hledány cesty, jak nové nákupy objektivizovat. Co v této oblasti lze požadovat od HTA?

Metody hodnocení zdravotnických technologií jsou podrobně rozpracované pro léky a terapeutické postupy, zatímco v oblasti přístrojů jsou celosvětově předmětem intenzivního výzkumu.(14,16,28) Zvláštnosti zdravotnických přístrojů ve vztahu k HTA(13,15) ovlivňují možnosti stanovení klinických efektů, zejména u diagnostických přístrojů.(29,30) Diagnostické přístroje jsou obvykle poměrně drahá zařízení, která vyžadují perspektivu celé nemocnice nebo dokonce regionu. Hlavním účelem studie HTA již není optimalizovat poměr nákladů a klinických efektů, ale podpořit rozhodovací proces týkající se nákupu nebo využití takového přístroje. Výpočet nákladové efektivity však má stále smysl – pouze je třeba jako přínos zvažovat místo kvality života diagnostickou výtěžnost, pohodlí pacienta i obsluhy, úroveň ozáření nebo nároky na provoz.

Nezávisle na sobě bylo různými výzkumníky pro tento účel doporučeno využití multikriteriálních rozhodovacích metod;(12,31) zdá se, že mezi nimi má zvláštní místo analytický hierarchický proces.(32-34) Spory se stále vedou o to, zda multikriteriálními metodami nahradit celou analýzu nákladové efektivity, či pouze část kvantifikující klinický přínos (jmenovatel zlomku).(31,35) Otázkou, jak sestavovat studie HTA pro zdravotnické prostředky i využitím multikriteriálních metod se v posledních pěti letech intenzivně zabývala výzkumná skupina CzechHTA na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT. Její výsledky byly publikovány v souborných publikacích(12,36) i v řadě dalších prací (např.(15,27,30,33,37-42)).

Bylo prokázáno, že využití multikriteriálních metod je vhodným nástrojem pro hodnocení lékařských přístrojů. Skupina CzechHTA se kloní k využití multikriteriálních metod ke stanovení efektu, zatímco nákladová strana zlomku by měla odrážet skutečné náklady na pořízení a/nebo provoz daného přístroje. To je částečná odpověď na kritiku využití QALY i dalších parametrů kvality života, které jsou stanovovány sebehodnocením pacienta.

Zejména formou diplomových prací, kdy studenti řešili určitou část studie HTA, byly vytvořeny pilotní studie na využití metod HTA pro hodnocení nákladné techniky jak na úrovni nemocnic, tak na úrovni národního regulátora (Ministerstvo zdravotnictví, SÚKL, zdravotní pojišťovny). Pomocí metod HTA je možno:

  • vybrat mezi různými přístroji ten nejvhodnější pro dané pracoviště;
  • posoudit finanční náročnost přístroje v provozu;
  • posoudit , zda je využití přístroje pro daný medicínský problém vůbec vhodné;
  • a také přispět k návrhu optimalizace rozmístění přístrojů v rámci České republiky (z pohledu geografického rozmístění i nezbytnosti, vhodnosti či nevhodnosti přístroje pro určité typy nemocnic a dalších zdravotnických zařízení).

Stejně jako v ostatním oblastech, také u zdravotnických prostředků chybí „národní agentura či agentury“. Roli takové agentury by mohla plnit rovněž skupina sestavená z pracovníků různých institucí zabývajících se HTA (ale bez zástupců uživatelů hotových studií HTA). Potřebujeme však autoritu, která dodá vzniklým studiím vyšší důvěryhodnost (i EUnetHTA není společnost ani instituce, ale pouhá síť). To, že taková autorita dosud nevznikla, považuji za největší nedostatek v oblasti HTA v České republice.

Závěr

HTA je v řadě zemí úspěšně používáno při rozhodování o zařazení nových technologií do úhradových schémat, při porovnávání nákladové efektivity dvou nebo několika technologií a v poslední době také při podpoře strategických rozhodnutí na úrovni jednotlivých nemocnic či jejich konsorcií. Proces zpracování studie HTA se dělí na dvě části, které musejíí být striktně odděleny: hodnocení a rozhodování. Pro rozhodování dodávají studie HTA cenné a jedinečné informace. V České republice jsou části HTA vyžadovány při registraci léků; mimo léků se však metody HTA v České republice prakticky nevyužívají. Chybí zejména agentura HTA, která by tuto oblast koordinovala, vydávala obecně platné standardy studií a u vytvořených studií potvrdila metodickou správnost.

Zdá se, že by metody HTA mohly sehrát významnou roli při regulaci pořizování nákladných lékařských přístrojů. V současné době je využití HTA pro oblast lékařské techniky (zejména diagnostické) předmětem intenzivního bádání a patří k nosným tématům, jimiž se v současné době světová komunita HTA zabývá. Problém hodnocení lékařských přístrojů je ve své podstatě multikriteriální úlohou. Výsledky využití multikriteriálních metod při stanovení klinického efektu přístrojů jsou nadějné, musejí však být ještě mnohem více ověřeny v praktických zadáních. Na základě výsledků výzkumu bude třeba vypracovat standardní doporučené postupy (guidelines), které by zajistily objektivitu a reprodukovatelnost studií HTA pro přístroje podobně, jako je tomu v současné době pro léčivé přípravky.

doc. Vladimír Rogalewicz, CSc.
CzechHTA, Fakulta biomedicínského inženýrství, České vysoké učení technické v Praze, Kladno
e-mail: rogalewicz(at)fbmi.cvut.cz

Literatura

  1. Dlouhý M, Barták M, Hlaváček A, Kokavec P, Malina A. Zdravotnické technologie v ČR [A need for health technology assessment in the Czech Republic]. Zdravotnictví v České republice 2008, 11(4):136-138.
  2. HTA Glossary.
  3. Goodman CS. HTA101. Introduction to Health Technology Assessment. In. Bethesda, MD, USA National Library of Medicine; 2014.
  4. NICE: Guide to the methods of technology appraisal 2013. London: National Institute for Health and Care Excellence; 2013.
  5. Schöffski O, Schulenburg J-M: Gesundheitsökonomische Evaluationen, 4th edn. Berlin: Springer; 2012.
  6. EUnetHTA Joint Action 2 WP: HTA Core Model, version 3.0 Public Draft (Pdf): EUnetHTA; 2015.
  7. Hájek P. Hranice ochoty platit (willingness to pay) – kam směřujeme v ČR? Farmakoekonomika 2012, 6(1):7-8.
  8. Cochrane AL. Effectiveness and efficiency: random reflections on health services. London,: Nuffield Provincial Hospitals Trust; 1972.
  9. Grundová D, Malina A, Šimek J, Křížová E. Co je hodnocení technologií (Technology Assessment-TA). Praktický lékař 2002, 82(8):83-88.
  10. Křížová E, Šimek J, Malina A, Grundová D, Trčková M. Zdravotnické technologie v empirickém šetření. Hodnocení dostupnosti a dalších etických aspektů u vybraných technologií v čekém prostředí. Praktický lékař 2003, 83(12):690-694.
  11. Žaloudík J, Dušek L, Vyzula R. Koncepce HTA pro onkologii. Klinická onkologie 2004, 17(Suppl. 1):5-10.
  12. Rosina J, Rogalewicz V, Ivlev I, Juřičková I, Donin G, Jantosová N, Vacek J, Otawová R, Kneppo P. Health Technology Assessment for Medical Devices. Lekar a technika – Clinician and Technology 2014, 44(3):23-36.
  13. Drummond M, Griffin A, Tarricone R. Economic evaluation for devices and drugs, same or different? Value in Health 2009, 12(4):402-404.
  14. Markiewicz K, van Til J, IJzerman M. Medical devices early assessment methods: systematic literature review. International Journal of Technology Assessment in Health Care 2014, 30(2):137-146.
  15. Rogalewicz V, Jurickova I. Specificities of Medical Devices Affecting Health Technology Assessment Methodology. Proceedings IWBBIO2014: International Work-Conference on Bioinformatics and Biomedical Engineering, Vols 1 and 2 2014:1229-1234.
  16. Dervaux B, Szwarcensztein K, Josseran A, Barna A, Carbonneil C, Chevrie K, Debroucker F, Grumblat A, Grumel O, Massol J, et al. Assessment and Non-clinical Impact of Medical Devices. Therapie 2015, 70(1):63-68.
  17. Ehlers L, Vestergaard M, Kidholm K, Bonnevie B, Pedersen P, Jorgensen T, Jensen M, Kristensen F, Kjolby M. Doing mini-health technology assessments in hospitals: A new concept of decision support in health care? International Journal of Technology Assessment in Health Care 2006, 22(3):295-301.
  18. Mitchell MD, Williams K, Brennan PJ, Umscheid CA. Integrating local data into hospital-based healthcare technology assessment: Two case studies. International Journal of Technology Assessment in Health Care 2010, 26(3):294-300.
  19. Martelli N, Lelong A, Prognon P, Pineau J. Hospital-based health technology assessment for innovative medical devices in university hospitals and the role of hospital pharmacists: learning from international experience. International Journal of Technology Assessment in Health Care 2013, 29(2):185-191.
  20. Boudard A, Martelli N, Prognon P, Pineau J. Clinical studies of innovative medical devices: what level of evidence for hospital-based health technology assessment? J Eval Clin Pract 2013, 19(4):697-702.
  21. Dlouhy M, Bartak M. Mental health financing in six Eastern European countries. E & M Ekonomie a Management 2013, 16(4):4-13.
  22. Simrova J, Bartak M, Vojtisek R, Rogalewicz V. The costs and reimbursements for lung cancer treatment among selected health care providers in the Czech Republic. E & M Ekonomie a Management 2014, 17(3):74-85.
  23. Popesko B, Papadaki S, Novak P. Cost and reimbursement analysis of selected hospital diagnoses via Activity-Based Costing. E & M Ekonomie a Management 2015, 18(3):50-61.
  24. Hodik J. Phenylketonuria from a HTA perspective [Fenylketonurie pohledem HTA]. Kladno: Czech Technical University in Prague; 2014.
  25. Krutilova V, Yaya S. Unexpected impact of changes in out-of-pocket payments for health care on Czech household budgets. Health Policy 2012, 107(2-3):276-288.
  26. Fuchs VR. Who shall live? : health, economics, and social choice, 2nd expanded edn. New Jersey: World Scientific; 2011.
  27. Rogalewicz V, Ujhelyiova A, Pousek L, Sinkorova V, Kneppo P. Health Technology Assessment and Medical Devices. 2011 E-Health and Bioengineering Conference (EHB) 2011.
  28. Schnell-Inderst P, Mayer J, Lauterberg J, Hunger T, Arvandi M, Conrads-Frank A, Nachtnebel A, Wild C, Siebert U. Health technology assessment of medical devices: What is different? An overview of three European projects. Zeitschrift für Evidenz, Fortbildung und Qualität im Gesundheitswesen 2015, 109(4-5):309-318.
  29. Byron SK, Crabb N, George E, Marlow M, Newland A. The Health Technology Assessment of Companion Diagnostics: Experience of NICE. Clinical Cancer Research 2014, 20(6):1469-1476.
  30. Rogalewicz V. Health technology assessment as a tool for medical devices management in hospitals. 2015 E-Health and Bioengineering Conference (EHB) 2015.
  31. Wahlster P, Goetghebeur M, Kriza C, Niederländer C, Kolominsky-Rabas P, EMN’ NL-ECMTMV. Balancing costs and benefits at different stages of medical innovation: a systematic review of Multi-criteria decision analysis (MCDA). BMC Health Serv Res 2015, 15:262.
  32. Thokala P, Duenas A. Multiple Criteria Decision Analysis for Health Technology Assessment. Value in Health 2012, 15(8):1172-1181.
  33. Ivlev I, Kneppo P, Bartak M. Multicriteria decision analysis: a multifaceted approach to medical equipment management. Technological and Economic Development of Economy 2014, 20(3):576-589.
  34. Hummel M, Steuten L, Groothuis-Oudshoorn K, IJzerman M. Applying the AHP in health economic evaluations of new technology. Proceedings of the International Symposium on the Analytic Hierarchy Process 2011.
  35. Baltussen R. Question is not whether but how to use MCDA. Value & Outcomes Spotlight 2015, 1(1):14-16.
  36. Kneppo P, Rogalewicz V, Ivlev I, Jurickova I, Donin G. Hodnocení zdravotnických přístrojů. Vybrané kapitoly pro praxi / Assessment of medical devices. Selected chapters for practice. Praha: Ceske vysoke uceni technicke v Praze; 2013.
  37. Rogalewicz V, Jurickova I. Multiple-criteria decision making: application to medical devices. Proceedings IWBBIO2014: International Work-Conference on Bioinformatics and Biomedical Engineering, Vols 1 and 2 2014:1359-1372.
  38. Ivlev I, Vacek J, Kneppo P. Multi-criteria decision analysis for supporting the selection of medical devices under uncertainty. European Journal of Operational Research 2015, 247(1):216-228.
  39. Jurickova I, Roubik K, Muller M. Delivery of heliox with a semi-closed circuit during spontaneous breathing: a comparative economic theoretical study BMC Pulmonary Medicine 2015, 15(65).
  40. Ivlev I, Kneppo P, Jablonský J. Multiple-criteria comparative analysis of magnetic resonance imaging systems. International Journal of Medical Engineering and Informatics 2016, 8:to appear.
  41. Donin G, Kneppo P. Medical Device Procurement Tracking System: Concept and Methods. In: 6th European Conference of the International Federation for Medical and Biological Engineering. Volume 45, edn. Edited by Lacković I, Vasic D. Springer International Publishing; 2015: 629-632.
  42. Donin G, Ivlev I, Jeřábková S, Vacek J, Kneppo P. Novel Medical Device Procurement Tracking Approach. In: World Congress on Medical Physics and Biomedical Engineering, June 7-12, 2015, Toronto, Canada. Volume 51, edn. Edited by Jaffray DA: Springer International Publishing; 2015: 1546-1549.

Vložit komentář k článku