Případová studie

Náklady léčby Alzheimerovy choroby v ČR – případová studie za období 2010–2014

Souhrn

Článek uvádí vybrané náklady léčby Alzheimerovy nemoci (AD) v České republice (ČR) s cílem poukázat na jejich nárůst a porovnat náklady diagnóz AD s časným a pozdním začátkem. Dále analyzuje stav zkoumané problematiky, a to z dostupných veřejných tuzemských i zahraničních zdrojů. Neagregovaná data byla získána v období 2010–2014 z Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) České republiky, agregovaná data z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Vzhledem ke skutečnosti, že VZP je největší pojišťovna v ČR s 65% podílem pojištěnců, lze považovat výsledky šetření za relevantní. Cílem článku je hledat odpověď na otázku (O1): Jaká je nákladovost péče o pacienty s časným začátkem AD? V průběhu hledání odpovědi na výše uvedenou otázku jsou využity tři stupně zkoumání (deskripce, explanace, predikce). AD byla vybrána záměrně, neboť se jedná o nejčastější formu demence, která tvoří přibližně 60–70 % všech případů demence.

Klíčová slova
náklady, Alzheimerova nemoc, diagnóza, demence

Summary

This article presents chosen expenditures of the treatment of the Alzheimer´s disease (AD) in the Czech Republic (CR) to highlight the increase of this disease and compare the costs of diagnoses at early and late stage of the disease. This article analyzes the state of researched problematics from available public domestic and foreign sources. Disaggregated data were obtained during 2010–2014 from General Health Insurance Company (GHIC) in the Czech Republic and aggregated data from Institute of Health Information and Statistics (IHIS) in Czech Republic. Due to the current fact that GHIC is the largest insurance company in CR with its 65% share of all insured people, we can consider results to be relevant. The purpose of this article is to find answers to the question 01: What is the cost of the treatment for patients at early state of AD. During our search for an answer to the question 01 are used three levels of investigation (description, explanation and prediction). AD was deliberately chosen because it is the most common form of dementia, which constitutes approximately 60–70% of all dementia cases.

Key words
costs, Alzheimer disease, diagnosis, dementia

Úvod

Článek uvádí vybrané náklady léčby Alzheimerovy choroby (AD) v České republice (ČR) s cílem poukázat na jejich nárůst a porovnat náklady diagnóz Alzheimerovy nemoci s časným a pozdním začátkem. Článek analyzuje stav zkoumané problematiky, a to z dostupných veřejných tuzemských i zahraničních zdrojů. Neagregovaná data byla získána v období 2010–2014 z Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) České republiky a agregovaná data z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Vzhledem ke skutečnosti, že VZP je největší pojišťovna v ČR s 65% podílem pojištěnců, lze považovat výsledky šetření za relevantní (Všeobecná zdravotní pojišťovna, 2010, 2014). Cílem článku je hledat odpověď na otázku:

O1: Jaká je nákladovost péče o pacienty s časným začátkem AD?

V průběhu hledání odpovědi na výše uvedenou otázku jsou využity tři stupně zkoumání (deskripce, explanace, predikce). AD byla vybrána záměrně, neboť se jedná o nejčastější formu demence, která tvoří přibližně 60–70 % všech případů demence. Demence představuje poruchy, u kterých dochází k podstatnému snížení úrovně paměti i dalších kognitivních (poznávacích) funkcí. Je doprovázena ztrátou paměti, intelektu, ztrátou schopnosti komunikovat, postupnou ztrátou návyků a dovedností. Postupně dochází k úplné závislosti na péči druhé osoby. Objevuje se ve stále mladších věkových kategoriích (i s ohledem na možnosti časnější diagnostiky). Může postihnout každého, bez ohledu na zaměstnání a vzdělání (Institute of Health Informatik and Statistics, 2016; Palm, 2016) Mezi další významné typy demence patří vaskulární demence, demence s Lewyho tělísky a skupina onemocnění, přispívajících k frontotemporální demenci (řazeno sestupně dle klesající četnosti jednotlivých podtypů). Hranice mezi jednotlivými podtypy přitom bývají nejasné, často se vyskytují také smíšené formy demence (World Health Organization, 2016).

Na základě odhadů prevalence demence v populaci podle věku a pohlaví a jejich vztažení k populačním projekcím OSN byl celosvětově počet lidí žijících s demencí v roce 2010 odhadnut na 35,6 milionu. Tento počet by se měl do roku 2030 téměř zdvojnásobit a do roku 2050 více než ztrojnásobit (Marešová, Mohelská, Kuča, 2015). Počet nových případů (tj. incidence) demence ročně je téměř 7,7 milionu, což představuje jeden nový případ každé čtyři sekundy. Z tohoto počtu připadá přibližně 3,6 milionu (46 %) na Asii, 2,3 milionu (31 %) na Evropu, 1,2 milionu (16 %) na Severní a Jižní Ameriku a 0,5 milionu (7 %) na Afriku. Podle populačních projekcí by do roku 2050 měl počet osob ve věku 60 a více let dosáhnout celosvětově 2 miliard a tvořit přibližně 22 % světové populace. Čtyři pětiny těchto osob by přitom měly žít v Africe, Asii a Latinské Americe. K rychlému nárůstu počtu a podílu seniorů by mělo dojít zejména v Číně, Indii a Latinské Americe. Ačkoliv demence postihuje zejména seniory, není to přirozená součást stárnutí. Podle různých odhadů 2–10 % všech případů demence začíná před dosažením věku 65 let. Prevalence demence v populaci nad 65 let se zhruba s každými dalšími pěti roky věku zdvojnásobuje (ÚZIS ČR, 2012).

Postižené skupiny osob

V první tabulce jsou uvedeny počty nemocných mužů, v druhé tabulce počty žen v jednotlivých diagnózách za sledované roky 2010 až 2014. Alzheimerova nemoc nervové soustavy (v tabulce jako Alzheimerova nemoc NS).

Náklady ambulantní péče

Dle Ministerstva zdravotnictví ČR je ambulantní péče definována jako zdravotní péče, při níž není nutná hospitalizace nebo přijetí pacienta na lůžko do zdravotnického zařízení, které poskytuje jednodenní péči, a je poskytována lékaři primární péče nebo odbornými specialisty (Ministerstvo zdravotnictví České republiky, 2014).

V další tabulce vidíme hodnoty nákladů na léčbu Alzheimerovy nemoci a průměrné náklady na pacienta v jednotlivých sledovaných letech od roku 2010 do roku 2014. Nejvyšší průměrné náklady na pacienta byly zaznamenány v roce 2012, kdy činily 4634 Kč.

Další sledování bylo provedeno na počtech nemocných rozdělených na jednotlivé diagnózy a podskupiny odzdraborností – H (standardní péče), I (intenzivní péče) a N (následná péče). U obou pohlaví bylo zjištěno, že největší počty výskytu nemoci byly u diagnózy Alzheimerova nemoc s pozdním začátkem.

Například v roce 2012 bylo v lůžkových zařízeních zaznamenáno celkem 8669 hospitalizací pro demence, tj. se základními diagnózami F01, F03 a G30. Podíl hospitalizací pro diagnózu F01 – vaskulární demenci byl 36 % (3129 hospitalizací), pro diagnózu G30 – Alzheimerovu nemoc byl 44 % (3815 hospitalizací) a pětina hospitalizací byla pro diagnózu F03 – neurčenou demenci (1725 hospitalizací). Z vaskulárních demencí měla největší podíl vaskulární demence nespecifikovaná (F01.9), a to téměř 40 % (1 250 případů). U Alzheimerovy nemoci byly nejčastěji hospitalizovány případy s diagnózou G30.1 – Alzheimerovou nemocí s pozdním začátkem (více než 38 % z této skupiny diagnóz; 1468 případů). V letech 2008–2012 vzrostl celkový počet hospitalizací pro demence o téměř pětinu (ze 7363 na 8669 hospitalizací). K největšímu nárůstu došlo u Alzheimerovy nemoci (o téměř 44 %; o 1170 hospitalizací) a u neurčené demence, a to o 15 % (o 227 hospitalizací). Počet hospitalizací pro vaskulární demence nepatrně klesl (o 91 hospitalizací) (ÚZIS ČR, 2012; ÚZIS ČR, 2013).

Na základě výsledků vlastního šetření je zřejmé, že náklady vynaložené na diagnózu AD s časným začátkem jsou ve srovnání s náklady na AD s pozdním začátkem nižší. Průběh onemocnění lze oddálit včasným nasazením léčby. Proto je důležitá včasná diagnostika onemocnění a nepodceňování příznaků, které se na první pohled mohou jevit jako banální (Ministerstvo zdravotnictví České republiky, 2012). Každý z nás se během svého života může setkat s diagnózou demence – jako rodinný příslušník, přítel postižené osoby, nebo přímo sám jako pacient. Tato nemoc představuje změny, které ovlivní způsob života a veškeré vztahy. I přes ztížené podmínky je možné pacientům a jejich blízkému okolí zachovat kvalitní životní úroveň. K tomu je ovšem zapotřebí zdravotní systém, ve kterém jsou všichni postižení dobře informováni, a stejně tak léčba, péče a ošetřování pacientů by se měla orientovat na jejich specifické potřeby. I přestože má v dnešní době nabídka služeb zlepšující se trend, je důležité (s ohledem na demografický vývoj dokonce nutné) se zaměřovat na další rozvoj kvality těchto služeb (Becker, Kruse, Schröder, 2005).

Vývojový potenciál se týká na jedné straně možností pacientů ve všech stadiích onemocnění, na druhé straně zahrnuje další vývoj kvality, odbornosti a výzkumu, participaci lidí postižených demencí, ale také osvětu veřejnosti. Středem zájmu je člověk postižený demencí a osoby, které ho každodenně provázejí. Ošetřovatelství a léčba se orientují na udržení životní kvality a důstojnosti zachováním fyzické a psychické integrity, autonomie sociálního začlenění (Bundesamt für Gesundheit BAG, 2014).

Poděkování

Příspěvek byl koncipovaný za podpory a přispění Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, pobočky Hradec Králové.

Doc. Ing. Hana Mohelská, Ph.D.
Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu
e-mail: hana.mohelska(at)uhk.cz

Literatura

1. Becker, S., Kruse, A., Schröder, J. et al. (2005). Das Heidelberger Instrument zur Erfassung von Lebensqualität bei Demenz (H.I. L.DE.): Dimensionen von Lebensqualität und deren Operationalisierung*. Zeitschrift für Gerontologie und Geriatrie, 38, 108–121 [online]. Retrieved from: https://doi.org/10.1007/ s00391-005-0297-7
2. Bundesamt für Gesundheit BAG (2013). Nationale Demenzstrategie 2014—2019. Bundesamt für Gesundheit BAG – 2014. [online]. Dostupné z: https://www.bag.admin.ch/…/ nationale-demenzstrategie/…2014-2…
3. Gräske, J., Fischer, T., Kuhlmey, A., Wolf-Ostermann, K. (2012). Dementia-Specific Quality of Life Instruments and Their Appropriateness in Shared-Housing Arrangement – A Literature Study. Geriatric Nursing. 33, 204–216. [online]. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/ j.gerinurse.2012.01.001
4. Institute of Health Information and Statistics (2016). Institute of Health Information and Statistics (IHIS) [online]. Dostupné z: https:// www.vzp.cz/o-nas/dokumenty/rocenky
5. Marešová, P., Mohelská, H., Kuča, K. (2015). Cooperation Policy of Rare Diseases in the European Union. Procedia – Social and Behavioral Sciences, 171, 1302–1308 [online]. 2015. Retrieved from: https://doi.org/10.1016/j. sbspro.2015.01.245
6. Ministerstvo zdravotnictví (2012) [online]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/
7. Ministerstvo zdravotnictví České republiky (2014) [online]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/
8. Mohelská, H., Marešová, P., Valis, M., Kuča, K. (2015). Alzheimer’s disease and its treatment costs: case study in the Czech Republic.
9. Neuropsychiatric Disease and Treatment, 2349. [online]. Retrieved from: https://doi.org/10.2147/NDT.S87503
10. Palm, R. et al. (2016). People with dementia in nursing home research: a methodological review of the definition and identification of the study population [online]. DOI: 10.1186/ s12877-016-0249-7. Retrieved from: https:// bmcgeriatr.biomedcentral.com/artic les/10.1186/s12877-016-0249-7
11. ÚZIS ČR (2012). Demence: priorita pro systém zdravotnictví (zpráva WHO). Aktuální informace, 63. [online]. Dostupné z http://www.uzis.cz/ category/tematicke-rady/zdravotnicka-statistika/ demence
12. ÚZIS ČR (2013). Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2008–2012. Aktuální informace, 57 [online]. Dostupné z http://www.uzis.cz/ category/tematicke-rady/zdravotnicka-statistika/ demence
13. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (2010, 2014) [online]. Dostupné z: https://www.vzp.cz/ o-nas/dokumenty/rocenky
    World Health Organization (2016). International Statistical Classification of Diseases and Related Health Problems 10th Revision (ICD-10) [online]. Retrieved from: http://www. who.int/classifications/icd/revision/en/