Studie 

Studie vzniklé v rámci studijního oboru Systémová integrace procesů ve zdravotnictví

Souhrn

Zdravotnictví České republiky představuje průběžně se vyvíjející systém, ve kterém se neustále objevuje nová problematika, kterou je zapotřebí studovat a dále ji rozvíjet. Systém zdravotnictví je v ČR provázaný, mnoho oblastí spolu přímo i nepřímo souvisí a je zapotřebí na danou problematiku nahlížet jak z pohledu jednotlivých segmentů, tak z pohledu komplexního. V rámci studijního oboru Systémová integrace procesů ve zdravotnictví na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT jsou vytvářeny početné studie, které takový pohled nabízejí a přinášejí do oblasti zdravotnictví nové a cenné poznatky. Výsledky studií jsou aplikovány v praxi a jejich soubory vytvářejí komplexní analýzy řešení problémů.

Klíčová slova

hodnocení zdravotnických technologií (HTA), zdravotnická technika, náklady ve zdravotnictví, management kvality, řízení procesů ve zdravotnictví, eHealth

Summary

Studies completed within the study program Systematic Integration of Processes in Health Service
Healthcare of the Czech Republic constitutes a permanently developing system, in which new issues appear continuously that should be studied and further cultivated. The Czech healthcare system is interconnected, its many areas are directly or indirectly related, and any topic must be studied both from the perspective of particular segments, and from the complex perspective. Within the study program Systematic Integration of Processes in Health Service at Czech Technical University, Faculty of Biomedical Engineering, numerous research studies have been produced that present such a view and provide the healthcare sector with new and valuable findings. The results of the studies are applied in the healthcare practice, and their sets create complex analyses of problem solutions.

Key words

Health technology assessment (HTA), medical devices, costs in healthcare, Quality management, management of processes in healthcare, eHealth

Fakulta biomedicínského inženýrství vznikla v roce 2005 a je druhou nejmladší fakultou Českého vysokého učení technického v Praze. Zájem o studium na fakultě každým rokem roste, rozvoj fakulty dynamicky pokračuje i v oblasti vědecko-výzkumné činnosti.
Obor Systémová integrace procesů ve zdravotnictví je zaměřen na přípravu inženýrů pro organizačně-technickou práci v nemocnicích, hygienických stanicích, komerční sféře apod. V rámci náplně oboru je vytvářeno každoročně mnoho studií zaměřených na různé specifické oblasti ve zdravotnictví. Oblasti, jako jsou hodnocení zdravotnických technologií (Health technology assessment), ekonomika zdravotnických zařízení, kvalita ve zdravotnictví, informační systémy ve zdravotnictví či oblast zdravotnických prostředků, jsou velmi aktuální a studie řeší nejnovější poznatky z uvedené problematiky. Během tvorby studií probíhá spolupráce s různými organizacemi či experty zabývajícími se danou tematikou a výsledkem jejich kooperace jsou pak plnohodnotné studie, často využitelné v praxi. Mnoho z nich vzniká na přání subjektů a reflektují potřeby dané organizace. Za dobu existence oboru zde bylo vytvořeno více než 400 zajímavých studií. Článek obsahuje ukázky vybraných prací a odkazy na oblasti, do jejichž řešení jsou studenti zapojeni.

Hodnocení zdravotnických technologií

Nejrozšířenějšími studiemi v oblasti hodnocení zdravotnických prostředků jsou práce zaměřené na hodnocení nákladové efektivity, především u zdravotnických přístrojů, nicméně je řešena i problematika diagnostických a terapeutických metod. Studie v této oblasti se zabývají i multikriteriálním hodnocením, modelováním v oblasti HTA či využitím tzv. „hospital based HTA“ v praxi.

Analýza klinické a nákladové efektivity navigačních systémů používaných v arytmologii(1)
Cílem práce bylo analyzovat klinickou a nákladovou efektivitu systémů vzdálené navigace katétrů používaných v arytmologii, a to zejména při radiofrekvenční ablaci fibrilace síní. Srovnání bylo provedeno pro elektromagnetické, elektromechanické a manuální ovládání katétru. Základem pro hodnocení klinické efektivity se stala systematická rešerše publikací zabývajících se danou problematikou. Náklady na jednotlivé metody ovládání katétru byly analyzovány ve spolupráci s Nemocnicí Na Homolce, kde se provádějí zákroky pomocí všech srovnávaných metod. Následně byla analyzována nákladová efektivita, přičemž byly využity poznatky rozboru nákladů a klinických efektů. Klinické efekty byly stanoveny na základě klinických a publikovaných dat a jejich výsledné hodnocení bylo provedeno pomocí multikriteriálního hodnocení variant. Ačkoli byly systémy vzdálené navigace katétru spojeny obecně s vyššími náklady oproti manuálnímu ovládání, oba tyto systémy vykazovaly vyšší nákladovou efektivitu ve srovnání s manuální navigací katétru. Mimo jiné byly tyto systémy prokazatelně spojeny s významnou redukcí skiaskopického času.

Nákladová efektivita extrakorporální kardiopulmonální resuscitace u pacientů s refrakterní srdeční zástavou(2)
Srdeční zástava postihuje ročně v Evropě asi 375 000 lidí. V řadě případů se navíc nedaří obnovit spontánní krevní oběh standardními metodami kardiopulmonální resuscitace (KPR). V posledních letech byly publikovány výsledky klinických studií, které se zaměřují na využití systému ECMO u refrakterní srdeční zástavy. V současné době však neexistují jasná doporučení pro aplikaci této metody. Důvodem jsou mimo jiné i vysoké finanční náklady za systém ECMO. Retrospektivní hodnocení nákladové efektivity bylo provedeno z perspektivy poskytovatele. Byla vypočtena analýza nákladové efektivity (CEA), poměr inkrementálních nákladů a efektů (ICER) a analýza nákladů a užitku (CEU). Do výzkumného souboru bylo zapojeno celkem 51 pacientů. Průměrný věk ve skupině non-ECPR byl 70 let a ve skupině ECPR 57 let. Celkem 35 pacientů bylo ve skupině non-ECPR, kde průměrné přežití dosáhlo pouze 12 hodin s CPC = 5 (CPC, cerebral performance category). Skupinu ECPR tvořilo 16 pacientů. Průměrná délka jejich přežití činila sedm měsíců. Z toho osm pacientů (50 %) zemřelo během, nebo krátce po odpojení ECMO. Čtyři pacienti (25 %) dosáhli hodnoty CPC = 1-2 a další čtyři pacienti (25 %) dosáhli CPC = 3-4. Průměrné roční náklady na jednoho pacienta ve skupině non-ECPR byly 85 950 Kč. Ve skupině ECPR při použití přístroje Levitronix dosáhly průměrné roční náklady na jednoho pacienta 1 116 178 Kč, u přístroje Cardiohelp 1 029 566 Kč. Analýza nákladů a užitku prokázala cenu při použití přístroje Cardiohelp 875 086 Kč/QALY a při použití přístroje Levitronix 950 730 Kč/QALY. Výsledky práce dále potvrdily, že metoda extrakorporální resuscitace s použitím systému ECMO je nákladově efektivní, a to i přes současně vyšší náklady, než jaké jsou vynakládány u konvenční KPR. Dosažený klinický efekt tak prokazoval zřetelný úspěch této metody u pacientů s refrakterní srdeční zástavou.

Cost-of-illness senilní katarakty v České republice(3)
V České republice je každoročně provedeno na 90 000 operací senilní katarakty. Cílem této studie bylo vyčíslit přímé náklady dle typu implantované nitrooční čočky (IOL), a to z perspektivy veřejného zdravotního pojištění a z perspektivy pacienta. Dílčím cílem bylo vymezit závislost pacientů na brýlích po operaci dle typu implantované IOL. Za tímto účelem byly zkalkulovány tři možné varianty (scénáře) úhrad nákladů, resp. výdajů spojených s operací senilní katarakty. První scénář kalkuluje současný reálný stav. Ve druhém scénáři je brána v úvahu situace, kdy existovaly nadstandardy. Ve třetím scénáři je vyčíslen případ korespondující s výkladem Ústavního soudu. Přímé náklady byly kalkulovány dle panelu expertů, kteří poskytli odborná stanoviska zohledňující spotřebu hrazených zdravotních služeb přidělených pacientům s šedým zákalem. Náklady pacienta byly získány na základě dotazníku pro pacienty zohledňujícího jeho přímé finanční výdaje (tzv. out-of-pocket money) spojené s šedým zákalem. Do studie bylo zahrnuto 201 pacientů trpících senilní kataraktou ve věku 65+. Data byla sbírána ve čtyřech očních centrech provádějících operaci šedého zákalu v Praze. Byla identifikována struktura přímých nákladů spojených se senilní kataraktou, její operací, vznikem možných komplikací a byla vymezena závislost pacientů na brýlích. Přímé náklady na operaci senilní katarakty za obě oči z perspektivy veřejného zdravotního pojištění dosahují v prvním scénáři 24 431,10 Kč (pro monofokální IOL 24 256,90 Kč, pro multifokální IOL 24 022,20 Kč a pro torické IOL 25 294,00 Kč), ve druhém scénáři 25 939,00 Kč (pro monofokální IOL 25 764,80 Kč, pro multifokální IOL 25 530,10 Kč a pro torické IOL 26 801,90 Kč) a ve třetím scénáři 19 580,00 Kč (pro monofokální IOL 24 256,90 Kč, pro multifokální IOL 6 632,50 Kč a pro torické IOL 6 845,80 Kč). Pacienti v souvislosti s operací šedého zákalu obou očí vynaloží v průměru podle prvního scénáře 14 648,90 Kč (pro monofokální IOL 6 970,80 Kč, pro multifokální IOL 56 331,00 Kč a pro torické IOL 25 857,20 Kč), podle druhého scénáře 13 141,10 Kč (pro monofokální IOL 5 462,90 Kč, pro multifokální IOL 54 823,10 Kč a pro torické IOL 24 399,30 Kč) a podle třetího scénáře 19 549,40 Kč (pro monofokální IOL 6 970,80 Kč, pro multifokální IOL 73 684,10 Kč a pro torické IOL 44 267,70 Kč). Vzhledem k nejednotnému výkladu legislativy upravující nadstandardní lékařskou péči a k věkové skupině pacientů jsou majoritně implantovány monofokální IOL, které byly použity téměř v 73 procentech případů. Závěry analýzy i zahraniční odborné studie ovšem ukazují, že náklady pacientů vynaložených v souvislosti s implantací multifokální IOL se navrací v čase v souvislosti s ušetřenými náklady na pořízení a péči o brýle.

Studie se zaměřením na zdravotnickou techniku

Další problematikou řešenou v rámci výzkumu v oboru Systémová integrace procesů ve zdravotnictví je oblast zdravotnických prostředků. Práce se zaměřují na metodologii, klasifikaci či nákup zdravotnických přístrojů do různých zdravotnických zařízení, anebo řeší možnosti specifických vyžití dané techniky, jako jsou např. asistivní technologie.

Multikriteriální rozhodování

Metodologie v oblasti multikriteriálního rozhodování je poměrně aktuálním tématem jak na úrovni České republiky, tak na úrovni celosvětové. Většina prací se zabývá samotnou aplikací metod multikriteriálního rozhodování v hodnocení zdravotnických prostředků. Dále jsou ve výzkumné skupině řešeny práce porovnávající samotné metody multikriteriálního rozhodování.

Využití hodnotového inženýrství a multikriteriálního rozhodování při hodnocení zdravotnické techniky(4)
Studie se zabývala hledáním vhodného postupu pro operativní výběr zdravotnické techniky. Jako ideální byla zvolena kombinace užití hodnotového inženýrství spolu s multikriteriální analýzou jako vstup pro potřeby nákladové efektivity. Zkoumány byly různé typy metod vyhodnocení a jejich kombinace. Pro stanovení vah kritérií byly uvažovány: bodovací metoda, Fullerova metoda a Saatyho metoda. V rámci multikriteriální analýzy se pracovalo s metodou váženého součtu, metodou TOPSIS, metodou AHP a metodou shody a neshody. Dohromady bylo aplikováno dvanáct možných kombinací u čtyř reálných studií zabývajících se nákupem zdravotnické techniky, konkrétně plicních ventilátorů, akutních dialýz, monitoru vitálních funkcí a mimotělních oběhů. Studie zahrnovaly stanovení hodnocení pro požadavky konkrétních cílových subjektů, zjištění reálných parametrů přístrojů a vlastní výpočty a hodnocení efektů. Výpočty v těchto studiích byly dále porovnávány především na základě citlivostní analýzy. Ta ukázala stabilitu řešení v závislosti na volbě důležitosti vstupních parametrů pro jednotlivé kombinace výpočetních metod. Na základě výsledků analýzy citlivosti se ukázala jako nejvhodnější kombinace pro výběr zdravotnické techniky Saatyho metoda s metodou TOPSIS.

Ekonomicko-klinické zhodnocení endovaskulární a chirurgické léčby u pacientů s postižením povrchní stehenní tepny(5)
Cílem studie bylo stanovit nejefektivnější léčbu na příkladu ekonomických údajů a klinických výstupů léčby postižení povrchní stehenní tepny. Zvolené metody pro dosažení stanoveného cíle byly rešerše klinických výstupů pro získání efektů léčby, metody vícekriteriálního rozhodování pro syntézu efektů léčby, analýza nákladů na vybrané intervence a analýza nákladové efektivity. Rešerší zahraničních klinických studií byly vybrány čtyři klinické výstupy použité jako kritéria: roční primární průchodnost, technický úspěch, roční přežití pacienta od intervence a záchrana končetiny v roce operace. Pomocí metody AHP byly stanoveny váhy jednotlivých kritérií, vypočteny preference intervencí a stanoveno pořadí intervencí: PTA (35,6 %), PTA/S (33,9 %) a bypass (30,6 %). Jako druhá metoda vícekriteriálního rozhodování byla použita metoda váženého součtu, kde byly syntézou zjištěných klinických výstupů vypočteny hodnoty užitku pro jednotlivé intervence a určeno pořadí: PTA/S (56 %), bypass (55 %), PTA (42 %). Jako nejméně nákladná intervence z perspektivy plátce zdravotní péče byla zjištěna PTA (37 224 Kč) následovaná bypassem (45 955 Kč) a PTA/S (69 780 Kč). Z perspektivy poskytovatele zdravotní péče, kde byly započítávány přímé medicínské náklady, bylo pořadí intervencí stejné: PTA (26 868 Kč), bypass (37 229 Kč) a PTA/S (54 555 Kč). Nákladová efektivita byla vypočtena pro obě zvolené perspektivy, kde ve většině zvolených efektů dosahovala intervence PTA nejlepších hodnot, nejméně efektivní byla určena PTA/S. U každého efektu byla vypočtena hodnota inkrementálních nákladů na jednotku efektu – ICER, nebo byla stanovena dominance jedné intervence nad druhou. Hladina ICER byla obecně pro PTA/S vyšší oproti bypassu. V analýze citlivosti pro parametr ICER, byl zjištěn významný vliv velikosti nákladů na spotřební materiál a nákladů na hospitalizace na výsledné hodnoty.

Metodologie v oblasti hodnocení zdravotnických prostředků

Specifickou oblastí výzkumu je výzkum aplikace a úpravy metod pro potřeby hodnocení zdravotnických prostředků se zaměřením na aplikaci u zdravotnických přístrojů jako takových.

Metody výpočtu hodnoty informace pro modely v rámci hodnocení zdravotnické techniky(6)
Studie se zabývala možnostmi využití hodnot informací v procesu hodnocení zdravotnické techniky v prostředí České republiky. Cílem bylo určit, jakým způsobem mohou být hodnoty informací zařazeny do procesu hodnocení, pro jaké studie jsou vhodné, a navrhnout strukturu celého procesu tak, aby logicky navazoval a umožnil i prakticky výhodnou provázanost jednotlivých kroků hodnocení. V rámci studie byla zpracována analýza využití hodnot informací v zahraničí (nejen) v oblasti zdravotnictví a na jejím základě bylo odvozeno jejich potenciální využití pro české zdravotnictví. Tomu byla přizpůsobena obecná struktura procesu hodnocení zdravotnických technologií, kde byly navrženy tři rozšířené modely pro zařazení analýz hodnot informací. Studie dále popisuje, jakým způsobem může být hodnota informace vyjádřena, pokud nejsou dostupná jednoznačná data o nákladech a přínosech dané technologie. Praktické využití metody výpočtu hodnoty informace bylo demonstrováno v poslední části, kde byla analýza hodnot informací aplikována na vybranou případovou studii z oblasti hodnocení zdravotnických přístrojů.

Kritéria pro vyřazování zdravotnické techniky(7)
Studie analyzovala proces obnovy zdravotnické techniky ve světě a zmapovala situaci ve vybraných zdravotnických zařízeních v České republice. Hlavní důraz byl kladen na stanovení kritérií, která jsou zásadní při rozhodování o vyřazení zdravotnické techniky. Pro objektivní posouzení jednotlivých kritérií a současně usnadnění rozhodnutí o vyřazení bylo důležité propojení kvalitativních a kvantitativních parametrů. Za tímto účelem byly aplikovány metody hodnotového inženýrství, které stanovily důležitost vybraných kritérií a umožnily jejich další využití při hodnocení konkrétní zdravotnické techniky s cílem identifikovat přístroje, jejichž naléhavost pro vyřazení je vysoká, nebo lze očekávat nutnost jejich výměny v blízkém časovém horizontu. Syntézou metod pro stanovení vah kritérií a postupů pro vyřazení zdravotnické techniky získaných ze zahraničních studií vznikl ucelený komplex návrhu pro obnovu zdravotnické techniky ve zdravotnických zařízeních nemocničního typu v České republice. Tato metodika může být využita jako nástroj pro usnadnění rozhodnutí o vyřazení širokého spektra zdravotnické techniky.

Ekonomická oblast

Ekonomická oblast se zaměřuje na studium ekonomiky zdravotnických zařízení, nákladů na diagnózy, zavádění zahraničních metod do prostředí českého zdravotnictví či provádění studií proveditelnosti.

Problematika nákladů ve zdravotnictví

V současné době jsou velkým problémem zvyšující se náklady ve zdravotnictví. Výkony a léčebná péče jsou stále nákladnější a pro nemocnice je problém identifikovat místo vzniku zbytečných nákladů. Z tohoto důvodu je stále více studií zaměřováno na analýzu a výpočet celkových nákladů na vybrané diagnózy.

Celkové náklady na diagnózu na oční klinice VFN(8)
Cílem této studie bylo vybrat vhodnou metodu k výpočtu celkových nákladů na diagnózu a identifikování kritických míst. Na základě analýzy současného stavu byly vybrány nejčetnější diagnózy za posledních deset let a metoda ABC (Activity based costing) pro přesnou kalkulaci nákladů. Byly vypočítány náklady na vybrané diagnózy a následně identifikována kritická místa. Dále bylo provedeno srovnání nákladů s příjmy od zdravotních pojišťoven. Vypracovaný postup aplikace metody ABC na Oční klinice by mohl být implementován i na jiná oddělení VFN.

Analýza celkových nákladů na diagnózu v Oblastní nemocnici Kladno, a.s.(9)
Studie se zaměřila na univerzální metodiku pro vyčíslení skutečně vznikajících nákladů na konkrétní diagnózu z perspektivy poskytovatele, tedy Oblastní nemocnice Kladno, a.s. V rámci studie bylo dílčím cílem analyzovat způsob vykazování akutní lůžkové péče. Na základě konzultace ve zdravotnickém zařízení bylo vybráno pět diagnóz, u kterých se očekávala ztrátovost. Na tyto diagnózy byla aplikována vlastní metoda pro kalkulaci. Nejvyšší nákladová položka – osobní náklady – byla zjišťována pomocí dotazníkového šetření u zdravotnického personálu v nemocnici. Ostatní nákladové položky byly klíčovány pomocí kalkulace prostým dělením podle lůžkodnů, nebo byly stanovovány na základě brainstormingového šetření u zdravotníků v nemocnici. Metodika pro vyčíslování skutečně vznikajících nákladů může být použita pro libovolné diagnózy na libovolném oddělení v libovolném zdravotnickém zařízení.

Studie proveditelnosti

Studie proveditelnosti jsou v biomedicínské praxi stále vyhledávanější problematikou. Představují nejvyšší stupeň analýzy investičního či podnikatelského záměru. Jsou vytvářeny pro reálné projekty, které většinou zadává externí žadatel studie proveditelnosti.

Studie proveditelnosti – studentská oční optika na Fakultě biomedicínského inženýrství(10)
Praktické dovednosti absolventů vysokoškolských profesních oborů a také zajištění jejich konkurenceschopnosti a uplatnitelnosti na trhu práce jsou v současné době velice frekventovaným tématem. Tento fakt byl jedním z podnětů pro myšlenku studentské oční optiky na Fakultě biomedicínského inženýrství, tedy pro vznik pracoviště simulujícího reálné prostředí budoucího zaměstnání absolventů oboru Optika a optometrie. Studie obsahuje přehled současného stavu dané problematiky z hlediska oboru optometrie, situaci na Fakultě biomedicínského inženýrství a danou problematiku v České republice i ve světě. Následuje samotná studie proveditelnosti představující návrh způsobu realizace takovéhoto pracoviště. Součástí je specifikace cílové skupiny, vybraného prostoru a nákladů na jeho vybavení. Nechybí ani zpracování marketingové strategie a managementu studentské oční optiky. Vše je znázorněno v harmonogramu prací realizace projektu a závěrem jsou zhodnocena hrozící rizika a analýza citlivosti. Realizace studentské oční optiky by byla přínosná jak pro studenty oboru Optika a optometrie, tak současně pro její uživatele – studenty a zaměstnance ČVUT v Praze.

Možnosti zavedení neutronové záchytové terapie v léčbě zhoubných nádorů v České republice(11)
Bórová neutronová záchytová terapie je v současnosti experimentální metodou léčby zhoubných nádorů, kterou vzhledem k náročnosti zařízení najdeme jen v několika zemích světa. Studie obsahuje přehled současného stavu této terapie ve světě i v České republice. Popisuje výzkumný jaderný reaktor nízkého výkonu, který by sloužil jako zdroj záření využívaného při terapii. V části studie proveditelnosti byl představen návrh projektu a přibližné náklady na stavbu zařízení. V rámci studie byly vyčísleny náklady na provoz reaktoru a byly shrnuty náklady na léčbu pomocí neutronové záchytové terapie. Na základě analýzy trhu byla stanovena marketingová strategie a marketingový mix. Byly definovány potřebné profese pro provoz zařízení. Studie zhodnotila dopad projektu na životní prostředí, byla analyzována rizika a byla zpracována citlivostní analýza. Závěrem studie je zjištění, že i přes poměrně vysoké náklady na léčbu má bórová neutronová záchytová terapie potenciál stát se za určitých podmínek úspěšnou léčbou některých typů zhoubných nádorů.

Řízení kvality a řízení procesů ve zdravotnictví

V současné době je kladen stále větší důraz na oblast řízení kvality a procesů ve zdravotnictví. Studie prováděné v rámci výzkumu v oboru zpracovávají tuto problematiku v návaznosti na konkrétní případy, kde byly výsledky studie následně aplikovány.

Uvolňování nových položek do sériové výroby(12)
Studie analyzovala reálnou situaci ve firmě Linet spol. s r.o. se zaměřením na oblasti řízení kvality a technologií. Na základě zjištěných nedostatků byly v druhé části práce popsány návrhy na jejich zlepšení a nápravu. Poslední část studie obsahuje popis a návrh na zavedení metody Six Sigma do firemní struktury a dokumentace. Six Sigma je komplexní, široce zaměřená metodika, která slouží ke zlepšování obchodních, výrobních, logistických a dalších procesů. Při psaní práce byly použity narativní a nestrukturované rozhovory, analýza současné firemní dokumentace procesů a také klasické nástroje řízení kvality, jako jsou např. vývojové diagramy, procesní mapy či analýza rizik.

Efektivní zavádění systému kvality v malém zdravotnickém zařízení(13)
Hlavním cílem této studie bylo popsat proces zavádění systému kvality a bezpečí v Masarykově městské nemocnici v Jilemnici. Pomocí vývojového grafu byly identifikovány oblasti, které byly pro zavádění systému kvality ve zdravotnickém zařízení nezbytné. Při jejich stanovení byly zohledněny zejména ekonomické a organizační faktory. Byla zhodnocena ekonomická náročnost, následně byly pomocí diagramu příčin a následků identifikovány procesní a věcné nedostatky procesu. K porovnání procesu zavádění systému kvality u podobných zdravotnických zařízení byla využita metoda benchmarkingu. Mezi vybraná a navštívená zdravotnická zařízení patří Nemocnice Blansko a Nemocnice Písek. Závěrečná hodnotící zpráva uvádí zhodnocení výsledků práce, možné formy eliminace všech zjištěných nedostatků procesu a návrh optimálního postupu a podmínek pro realizaci zavádění systému kvality.

Nemocniční informační systémy a eHealth

Nemocniční informační systém je software podporující a evidující všechny medicínské procesy a postupy. Zajišťuje mezioborovou komunikaci a spolupráci. Mezi další aktuální témata z oblasti informačních technologií ve zdravotnictví patří nejen eHealth (elektronické zdravotnictví), ale i efektivita využívání nemocničních informačních systémů či využívání elektronické preskripce.

Možnosti elektronické preskripce v České republice(14)
Práce mapovala postupy implementace elektronické preskripce v zahraničí, kde systém již plně funguje, nebo je na pokročilé úrovni zavádění. Současný stav elektronické preskripce v České republice byl analyzován a byla identifikována slabá místa, která bylo nutné odstranit kvůli umožnění rozvoje implementace elektronické preskripce. Další část práce byla zaměřena na analýzu přínosů, nevýhod, ekonomických aspektů systému pro elektronickou preskripci a na jeho možná technická řešení. Pro hodnocení problémů postupu implementace elektronické preskripce v České republice byl v práci použit vlastní model analýzy rizik inspirovaný analýzou FMEA, důležitost vlastností systému elektronické preskripce pro Českou republiku byla hodnocena Saatyho metodou. Výsledkem práce je návrh ideálního postupu implementace elektronické preskripce, který by mohl přispět ke zlepšení současné situace a k podpoření celkového rozvoje eHealth v ČR.

Elektronické podávání léčiv – faktor zvyšování kvality a bezpečí (15)
I tato studie byla zaměřena na problematiku zavádění systému eHealth v České republice. Cílem práce bylo vyhodnotit vliv zavedení elektronického podávání léčiv na kvalitu a bezpečí zdravotní péče a zhodnotit možné ekonomické přínosy jeho zavedení. V rámci studie byla zmapována situace zavádění elektronizace zdravotnictví v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici Praha (ÚVN). Konkrétně se práce soustředila na oblast elektronizace lékového workflow na lůžkových pracovištích. Součástí lékového workflow byla strukturovaná medikace, elektronické podávání léčiv včetně elektronizace skladového farmakohospodářství – sledování toku léčiv až k pacientovi do úrovně šarže a exspirace léčiva. Dále byl analyzován vliv zavedení systému na kvalitu a bezpečí a vyhodnoceny náklady na provoz z pohledu Total cost of ownership. Výzkum ukazuje, že roční provozování systému má obrovský dopad na snížení výdajů za léčiva a zároveň na zvýšení bezpečí a kvality péče; co je předepsáno, je bezpečně podáno. Výsledkem bylo, že pořizovací náklady na elektronizaci lékového workflow v ÚVN se za rok provozování zaplatily.

Lázeňství a obezitologie

Zajímavou oblastí, kde jsme také řešili problematiku nákladů, je lázeňství a obezitologie. V posledních letech dochází ke zvyšování počtu dětí trpících obezitou a tento jev zasahuje finanční stránku nejen pacienta, ale celé společnosti.

Nákladová efektivita léčby dětské obezity(16)
V oblasti asistivních technologií je Česká republika stále v počátcích jejich implementace do celého zdravotnického systému. Využití asistivních technologií v obezitologii je možnou variantou snížení nákladů spojených s následky dětské obezity. Naopak v oblasti lázeňství má Česká republika velmi kladné výsledky při snižování procenta obézních dětí. Cílem práce bylo porovnat léčbu dětské obezity s využitím asistivních technologií v lázeňské péči s variantou léčby pouze v domácí péči. Dílčím cílem bylo pak na základě porovnání navrhnout vhodné scénáře řešení léčby dětské obezity pro prostředí České republiky. Pro dosažení stanoveného cíle byly použity metody vícekriteriálního rozhodování (AHP, TOPSIS), analýza nákladů u vybraných způsobů léčby, analýza nákladové efektivity a výpočet kritéria ICER. Na základě analýzy získaných dat byly vybrány tři klinické výstupy: snížení indexu BMI, zameškání školní docházky a zameškání rodiče v zaměstnání. Pomocí metod AHP a TOPSIS byly vypočteny preference způsobů léčby a stanoveno jejich pořadí. Nákladová analýza byla provedena z perspektivy plátce zdravotní péče a z hlediska poskytovatele zdravotní péče. Z hlediska perspektivy poskytovatele zdravotní péče dosahovala nejlepších hodnot léčba pomocí asistivních technologií a nejhorších lázeňská péče. Pomocí kritéria ICER byly srovnány všechny způsoby léčby mezi sebou a byly určeny hodnoty inkrementálních nákladů na jednotku efektu. Z poznatků získaných porovnáním klinických efektů, analýzou nákladů jednotlivých způsobů léčby a výpočtu nákladové efektivity byl sestaven návrh léčby dětské obezity pro prostředí České republiky.

Nákladová efektivita lázeňské léčby revmatické bolesti(17)
Práce reaguje na aktuální spory o efektivitě lázeňské péče. Léčebné lázně byly vždy velmi populární a zejména v Evropě a v Japonsku je tomu tak dodnes. Vedle terapeutického účinku se staly kulturním fenoménem. Stanovení nákladové efektivity lázeňské péče je typická úloha HTA. Byla provedena systematická rešerše publikovaných prací o klinické a nákladové efektivitě lázní z let 1994 až 2014. Z 3 813 vyhledaných studií bylo 64 relevantních a dostatečně kvalitních. Na jejich základě lze vyslovit hypotézu, že lázeňská léčba má v systému zdravotní péče své místo, a i když obvykle přináší jen časově omezené zlepšení zdravotního stavu, z pohledu nákladové efektivity má smysl ji podpořit. Získané informace byly použity k vypracování metodiky hodnocení nákladové efektivity lázeňské péče pro revmatická onemocnění v prostředí České republiky. Modelově byly porovnány náklady a nákladová efektivita v Lázních Jáchymov, Lázních Bělohrad a v Rehabilitačním ústavu Kladruby. Efekt lázeňské léčby byl stanoven jako přírůstek QALY a pohyboval se od 0,072 do 0,137 (Lázně Jáchymov). Vypočtený poměr nákladů a efektu (C/E ratio) dosahoval 243 tisíc Kč/QALY v Lázních Jáchymov, 427 tisíc Kč/QALY v Lázních Bělohrad a 392 tisíc Kč/QALY v RÚ Kladruby. Všechny tyto hodnoty leží v pásmu hodnot, které jsou v ČR považovány za přijatelné. Na závěr práce byl spočten dopad na rozpočet, který v současnosti, kdy se s revmatickým onemocněním léčí ročně přibližně 30 000 pacientů, činí téměř 1 mld. Kč.

Závěr

Jak je vidět z výše uvedených studií, spektrum aplikace a využití je poměrně široké. Výsledky většiny studií jsou používány v praxi. U některých studií probíhá následné monitorování stěžejních výstupů a tím je zajištěna zpětná vazba, na základě které je možno rozvíjet další výzkum.

Ing. Ivana Kubátová, Ph.D., Ing. Veronika Burianová
CzechHTA, Fakulta biomedicínského inženýrství, České vysoké učení technické v Praze, Kladno
e-mail: ivana.kubatova(at)fbmi.cvut.cz

Literatura
1. Jagerová J. Analýza klinické a nákladové efektivity navigačních systémů používaných v arytmologii. 2014. Faculty of Biomedical Engineering, Czech Technical University in Prague.
2. Burišková K. Nákladová efektivita extrakorporální kardiopulmonální resuscitace u pacientů s refrakterní srdeční zástavou. 2014. Faculty of Biomedical Engineering, Czech Technical University in Prague.
3. Kruntorádová I. Cost-of illness senilní katarakty v České republice. 2015. Faculty of Biomedical Engineering, Czech Technical University in Prague.
4. Kubátová I. Využití hodnotového inženýrství a multikriteriálního rozhodování při hodnocení zdravotnické techniky. 2015. Faculty of Biomedical Engineering, Czech Technical University in Prague.
5. Kamenský V. Ekonomicko-klinické zhodnocení endovaskulární a chirurgické léčby u pacientů s postižením povrchní stehenní tepny. 2014. Faculty of Biomedical Engineering, Czech Technical University in Prague.
6. Havlík J. Metody výpočtu hodnoty informace pro modely v rámci hodnocení zdravotnické techniky. 2015. Faculty of Biomedical Engineering, Czech Technical University in Prague.
7. Jandová V. Kritéria pro vyřazování zdravotnické techniky. 2015. Faculty of Biomedical Engineering, Czech Technical University in Prague.
8. Ševčíková T. Celkové náklady na diagnózu na oční klinice VFN. 2015. Faculty of Biomedical Engineering, Czech Technical University in Prague.
9. Žižková T. Analýza celkových nákladů na diagnózu v Oblastní nemocnici Kladno, a.s. 2015. Faculty of Biomedical Engineering, Czech Technical University in Prague.
10. Dragounová Š. Studie proveditelnosti – studentská oční optika na Fakultě biomedicínského inženýrství. 2015. Faculty of Biomedical Engineering, Czech Technical University in Prague.
11. Burianová V. Možnosti zavedení neutronové záchytové terapie v léčbě zhoubných nádorů v České republice. 2014. Faculty of Biomedical Engineering, Czech Technical University in Prague.
12. Přindiš V. Uvolňování nových položek do sériové výroby. 2014. Faculty of Biomedical Engineering, Czech Technical University in Prague.
13. Zollmannová P. Efektivní zavádění systému kvality v malém zdravotnickém zařízení. 2013. Faculty of Biomedical Engineering, Czech Technical University in Prague.
14. Konopáčová E. Možnosti elektronické preskripce v České republice. 2015. Faculty of Biomedical Engineering, Czech Technical University in Prague.
15. Šedlbauer R. Elektronické podávání léčiv – faktor zvyšování kvality a bezpečí. 2015. Faculty of Biomedical Engineering, Czech Technical University in Prague.
16. Látalová E. Nákladová efektivita léčby dětské obezity. 2015. České vysoké učení technické v Praze.
17. Čapíková J. Nákladová efektivita lázeňské léčby revmatické bolesti. 2015. Faculty of Biomedical Engineering, Czech Technical University in Prague.

Vložit komentář k článku