Editorial 2/2016

 Čekání na Godota

Souhrn

Česká republika prožívá nebývalý ekonomický růst. V této souvislosti dochází k nárůstu výdajů do zdravotnictví ze státních zdrojů. Zdravotní pojišťovny v roce 2016 plánují nárůst příjmů a výdajů v rozsahu 4 %, přičemž do výdajů se promítají priority vlády, mezi kterými je hlavní nárůst platů zdravotnických pracovníků. Nárůst lze očekávat i ve výdajích za léčivé přípravky, kdy po několika letech stagnace přichází období jejich zvýšení. V mezinárodním srovnání však Česká republika vynakládá téměř nejmenší podíl z HDP ze všech zemí OECD, zejména díky malému podílu soukromého financování. V budoucnu je tak jediným možným řešením reforma celého způsobu financování zdravotní péče s cílem diverzifikovat toto financování i na jiné zdroje, než jsou peníze z veřejného zdravotního pojištění a státní subvence.

Klíčová slova

výdaje na zdravotní péči, výdaje na léčivé přípravky v České republice

Summary

Czech Republic is experiencing unprecedented economic growth. In this context, health care spending from state resources increase. Health insurance companies plan to increase revenues and expenditures in the range of 4 % to achieve the government’s priorities consisting mainly in the increase of health workers salaries. The increase can be also expected in expenditures for medicines, after several years of stagnation comes a period of increased spending. In international comparison, however, the Czech Republic spends almost the smallest share of GDP of all OECD countries, mainly due to the small proportion of private funding. In the future, the only possible solution how to reform whole system is to diversify the health care funding from other resources than only from public health insurance and government subsidies.

Key words

Health Care expenditures, spending on medicines in the Czech Republic

Úvod

Česká republika prožívá nebývalý ekonomický růst. V roce 2015 naše ekonomika vykázala jeden z největších přírůstků HDP v Evropě, a to na úrovni 4,3 %,⁽¹⁾ a přestože v prvních dvou čtvrtletích tohoto roku ekonomika evidentně zpomaluje, pro roky 2016-2017 ČNB ve svých prognózách odhaduje růst HDP stále na optimistických hladinách 2,4 %-3,0 %.⁽²⁾

I díky tomuto vývoji si může dovolit současná vládnoucí politická garnitura opatření v podobě zvýšení plateb za státní pojištěnce schválené v loňském roce a navýšení minimálních mezd z 9 200 na 9 900 Kč, které proběhlo v lednu 2016. V souvislosti s pozitivním stavem ekonomiky dochází také k navyšování mezd zaměstnanců a celkového objemu růstu platů, stát tedy vybírá více na daních, zdravotním a sociálním pojištění. Všechny tyto ukazatele zohlednily samozřejmě zdravotní pojišťovny do příjmové stránky svých zdravotně pojistných plánů. Do výdajů se naopak promítají priority současné vlády, jakými jsou nárůst platů zaměstnanců ve zdravotnictví a podpora lékařských praxí v místech se zhoršenou dostupností zdravotní péče. Podkladem plánování výdajů je platná úhradová vyhláška MZ ČR. Výsledkem je tedy fakt, že zhruba 4% růst HDP kopíruje i plánovaný nárůst příjmů a výdajů zdravotních pojišťoven. Z celkové částky výdajů zdravotních pojišťoven 260,7 mld. Kč je plánováno na zdravotní péči 252 mld. Kč, nejvýznamnější díl tvoří plánované výdaje největší zdravotní pojišťovny VZP ve výši 152,8 mld. Kč.⁽³⁾ Odhadem 22 % z těchto výdajů tvoří náklady za léčivé přípravky. Ačkoliv se zdaleka nejedná o největší položku z celkového rozpočtu vydávaného za zdravotní péči, je tento druh výdaje jedním z nejvíce sledovaných a také nejvíce regulovaných. V poslední době se objevilo několik signálů ze stran zdravotních pojišťoven týkajících se také prudkého růstu těchto výdajů, zejména pokud jde o léčivé přípravky používané v rámci vysoce specializované péče soustředěné v centrech.

Analýza dat o výdajích za léčivé přípravky v letech 2011-2016⁽⁴⁾

Podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, které poskytla k analýze, lze s náklady vynaloženými na léčivé přípravky v letech 2011-2016 (Q1+Q2), opravdu očekávat, že po několika letech stagnace či poklesu výdajů za léčivé přípravky v minulých letech dojde v roce 2016 k 4% celkovému nárůstu oproti roku 2015 (obrázek č. 1). Tento nárůst představuje v absolutním vyjádření zvýšený výdaj o 1,2 mld. Kč.⁽⁴⁾ Je zajímavé, že polovina tohoto nárůstu je tvořena léčivými přípravky pouhých 15 ATC skupin. Jak je vidět z přehledu léčivých přípravků s nejvýznamnějším očekávaným absolutním dopadem do nárůstu výdajů (s objemem výdajů 200 mld. Kč a více ročně) uvedenému v tabulce č. 1, nejedná se pouze o přípravky používané ve specializovaných centrech, ale nárůsty vykazují léčivé přípravky v rozličných indikacích. Roste tedy celý trh, a to včetně generifikovaných ATC skupin.

Obrázek č. 1: Procentuální změna výdajů za léčivé přípravky ve srovnání se stejným obdobím předcházejícího roku⁽⁴⁾*

*údaje za Q3 a Q4 2016 jsou odhadovány

Zpráva o průměrném růstu celého trhu léčivých přípravků včetně skupin, kde jsou již přítomny generické přípravky, není dobrá, zejména s ohledem na požadavky navýšit prostředky do jiných oblastí zdravotnictví, než je spotřeba léčiv. Celý systém tak bude v budoucnu vytvářet větší tlak na příliv finančních zdrojů. Podle některých názorů je však finančních prostředků v systému již dost a takový požadavek tak bude obtížné prosadit.

Česká republika v mezinárodním srovnání výdajů na zdravotnictví

Podle údajů z dokumentu OECD Health Statistics,⁽⁵⁾ který srovnává země sdružené v tomto uskupení z hlediska výdajů na zdravotnictví, je Česká republika v procentu výdajů v poměru k HDP vynaložených na zdravotnictví na jednom z posledních míst. Zaostává zejména v podílu soukromých peněz směřujících na zdravotní péči. Naopak pokud jde o podíl těch výdajů, které jsou financovány ze státních zdrojů a ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění, řadí se naše republika nad průměr zemí OECD (tabulka č. 2). Celkově je tedy peněz ve zdravotnictví v ČR podle tohoto srovnání velice málo. Řešením asi není navýšení výdajů ze státních peněz, ale naopak zvýšení spolufinancování zdravotní péče ze soukromých zdrojů. Takové opatření by zajisté přineslo i zvýšení kvality a efektivity v rámci fungování zdravotních služeb a napomohlo k řešení palčivých problémů našeho zdravotnictví, kterými jsou nedostatek zdravotnického personálu a jeho finanční podhodnocení. Odvahu k tomuto kroku však zcela jistě nenajde ta současná, a podle průzkumů veřejného mínění pravděpodobně ani předpokládaná budoucí, vládnoucí politická síla.

Celé to tak trochu připomíná příběh S. Becketta, kdy tuláci Estragon a Vladimír čekají na mýtině na Godota, který jim má něco důležitého sdělit. Oni ale nevědí, kde mají čekat, v jakou hodinu přijde a co jim vlastně sdělí. A jak čekají, krátí si dlouhou chvíli povídáním o hloupostech, hádkami i nahlížením do bot a klobouků, aby v nich nezjistili nic. A zatímco se politici takto baví, tak občan, který sice má levné, a pravděpodobně i kvalitní zdravotnictví, což nikdo neví, protože se to u nás neměří, se modlí, aby tu vůbec zůstal někdo, kdo by ho mohl úžasně efektivně léčit. Dost možná to dopadne tak, že si občan časem za léčbou vyrazí do některého ze sousedních států, kde sice zdravotní péči neposkytují tak levně a efektivně, ale odkud lékaři a sestry nemizí jako led na severním pólu. A jistě část nákladů rád zaplatí ze svého.

Mgr. Michal Burger
Institut biostatistiky a analýz MU Brno
e-mail: burger(at)biostatistika.cz

Literatura

1. Odhad vývoje DPH za rok 2015, dostupný online na www. czso.cz.
2. cnb.cz.
3. ČTK – Zdravotně pojistný plán ČR 2016.
4. Data VZP o nákladech za léčivé přípravky v letech 2011-2016 podle ATC skupin.
5. OECD Health Statistics 2015, dostupné online na www.oecd.org/health.