Vědecké články a komentáře

Ekonomie  zdravotnictví – 2/2017

Analýza nákladové efektivity systému telemonitoringu v oblasti gynekologie a porodnictví

Ing. Ondřej Gajdoš, Ing. Jiří Hrubý

V současné době jsou stále vyvíjeny nové technologie za účelem neustálého zlepšování zdravotní péče. Rozvojem technologií prochází také telemedicína, která se využívá v mnoha oborech. Cílem této studie je porovnat telemonitorační systém s péčí, která je standardně používaným přístupem na gynekologicko-porodnických pracovištích. Z provedené literární rešerše byly vybrány a ohodnoceny skupinou odborníků vhodné ekonomicko-klinické efekty.

Nové zdravotnické technologie: řízení dostupnosti, hodnoty a udržitelnosti – nová studie OECD

PhDr. Miroslav Barták, Ph.D., doc. Vladimír Rogalewicz, CSc.

Cílem článku je stručně seznámit s nejvýznamnějšími poznatky aktuálně publikované studie OECD „Nové zdravotnické technologie: řízení dostupnosti, hodnoty a udržitelnosti“. Jsou představeny jednotlivé kapitoly studie věnované novým a inovativním technologiím, jejich přínosu pro zdravotnický systém i výzvám, které přinášejí do oblasti regulace, dále léčivým přípravkům, zdravotnickým prostředkům, personalizované medicíně a využívaní velkých zdravotnických dat. Stručně je zhodnocen celkový přínos studie pro Českou republiku.

Databáze spravovaná Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogové závislosti a její využitelnost pro odhad společenských nákladů užívání ilegálních drog

Mgr. Benjamin Petruželka

Cílem tohoto textu je představit veřejně dostupnou databázi provozovanou Evropským monitorovacím střediskem pro drogy a drogové závislosti (dále EMCDDA) a potenciál její využitelnosti pro vyhodnocení společenských nákladů na užívání ilegálních drog, potažmo k hodnocení účinnosti evropských veřejných protidrogových politik.

Ekonomie  zdravotnictví – 1/2017

Náklady léčby Alzheimerovy choroby v ČR – případová studie za období 2010–2014

Doc. Ing. Hana Mohelská, Ph.D.

Článek uvádí vybrané náklady léčby Alzheimerovy nemoci (AD) v České republice (ČR) s cílem poukázat na jejich nárůst a porovnat náklady diagnóz AD s časným a pozdním začátkem. Dále analyzuje stav zkoumané problematiky, a to z dostupných veřejných tuzemských i zahraničních zdrojů. Neagregovaná data byla získána v období 2010–2014 z Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) České republiky, agregovaná data z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Vzhledem ke skutečnosti, že VZP je největší pojišťovna v ČR s 65% podílem pojištěnců, lze považovat výsledky šetření za relevantní.

Srovnávání výkonnosti zdravotnických systémů – 2. část

PhDr. Miroslav Barták, Ph.D.

Cílem článku je stručně shrnout základní charakteristiky přístupů k hodnocení výkonnosti zdravotnických systémů v posledních dvou dekádách. Pozornost je věnována rámcům behaviorální zdravotní péče, modelu EGIPSS, metodě otevřené koordinace EU, výkonnostnímu rámci WHO a OECD, přístupu Control Knobs, přístupu prezentovaného Fondem Commonwealth, projektu OECD Indikátory zdravotní péče, stavebním blokům WHO a dále systémovému uvažování a IHP+.

Celostátní registr pacientů s roztroušenou sklerózou ReMuS – význam sběru dat z reálné klinické praxe

doc. MUDr. Dana Horáková, Ph.D.

Roztroušená skleróza je závažné neurologické onemocnění, které postihuje mladé osoby a bez léčby vede k významné invaliditě u podstatné části pacientů. V České republice onemocněním trpí odhadem 17—19 tisíc pacientů, nemoc neumíme zatím vyléčit, díky moderní, bohužel nákladné terapii ji ale umíme v časné fázi významně zpomalit. Vyhodnocení efektu a bezpečnosti léčby a poznání dalších mechanizmů nemoci nelze bez pravidelného sběru dat z reálné klinické praxe. Zásadní pro úspěch tohoto sběru je domluva na společné množině dat, která jsou shromažďována, a zajištění podmínek ke sběru těchto dat.

Právní aspekty postavení pacienta při volbě, změně a ukončení terapie

JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M.

Zákon o zdravotnických službách (§31 zák. 372/2011 Sb.) stanoví, že zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem. V něm má být pacient informován o všech alternativách terapie a možných rizicích tak, aby i jako laik mohl zvážit klady a zápory doporučené léčby. Pacient má právo vyslovit svůj nesouhlas s navrhovaným léčebným postupem a kteroukoliv z léčebných alternativ odmítnout podpisem negativního reversu. Rovněž změna léčby není možná bez informovaného souhlasu pacienta.

Ekonomie  zdravotnictví – 4/2016

Srovnávání výkonnosti zdravotnických systémů – první část

PhDr. Miroslav Barták, Ph.D.

Cílem předkládaného článku je nabídnout deskriptivní analýzu základních otázek a témat měření výkonnosti zdravotnických systémů v mezinárodním srovnání. Článek uvádí základní přehled aktivit v dané oblasti v posledních dvou dekádách, vymezení témat, která se mezinárodního srovnávání zdravotnických systémů týkají, a také základních přístupů jednotlivých výkladových rámců, které jsou při tomto srovnávání využívány. Dané přístupy částečně kriticky reflektuje a upozorňuje na některá omezení při jejich využití.

Aplikace metody Total cost of ownership (TCO) na zdravotnické přístroje — případová studie na SPECT/CT

Ing. Petra Hospodková, MBA

Cílem práce je zhodnotit podstatu metody Total Cost of Ownership (TCO) při aplikaci na zdravotnické přístroje a vytvořit analýzu TCO u vybraného přístroje SPECT/CT. Z výsledků analýzy vyplývá, že náklady na provoz ve sledovaném pětiletém horizontu mohou být srovnatelné s kupní cenou. Zdravotnická zařízení se při nákupu nákladnější zdravotnické techniky často rozhodují na základě nejnižší nabídkové ceny. Tento parametr není dle provedených výpočtů TCO jedinou důležitou nákladovou položkou při provozu přístroje.

Real world evidence data a jejich význam pro zdravotnický systém

Mgr. Michal Burger

Výdaje zdravotních pojišťoven za zdravotní péči se každoročně pohybují ve výši 250 miliard korun českých. Významnou část tvoří položky za léčivé přípravky, a to více než 50 miliard korun českých. Tyto vysoké náklady jsou důvodem, proč plátci a regulátoři požadují před uhrazením nějaké nové zdravotní intervence důkazy prokazující dostatečnou klinickou účinnost, bezpečnost a nákladovou efektivitu. Data z randomizovaných klinických studií, která jsou standardně k dispozici v okamžiku vstupu nové molekuly na trh, nejsou často dostačující v té míře, aby poskytla požadované informace o tom, že nová terapie přináší požadovaný benefit jak pro pacienty, tak pro i plátce.

Ekonomie  zdravotnictví – 3/2016

Health technology assessment ve střední a východní Evropě

Olga Löblová, Ph.D.

Health technology assessment (HTA) je v zemích střední a východní Evropy na různých úrovních. HTA instituce, které podporují rozhodovací procesy o cenách a úhradách zdravotnických intervencí, existují pouze v Maďarsku (od roku 2004), v Polsku (od roku 2005) a do jisté míry v Rumunsku. Ve zbytku regionu ovšem samozřejmě rozhodování o cenách a úhradách probíhá též. Procesy a kritéria, která země bez HTA institucí používají, většinou nejsou literaturou o HTA detailně popsána a studována.

Klinické přínosy v hodnocení léčby nádorových onemocnění z pohledu regulátora a odborné společnosti

prof. MUDr.Jindřich Fínek, Ph.D., MHA

Přístup inovativních technologií do systému veřejného zdravotního pojištění halí četné mýty. Lékař se vyrovná s naprostou nedostupností technologie, nikoliv s tím, je-li sám postaven před rozhodnutí, komu z potřebných a indikovaných nemocných ji poskytnout a komu nikoliv. Regulátor je momentálně bombardován EMA registrací četných léčivých přípravků, mnohdy bez významnější evidence.

Farmakoekonomika ve světle reality

Mgr. Michal Burger

Nákladová efektivita prostupuje systémem úhrad v ČR. Inovativní léčivý přípravek v rámci stanovování úhrady musí prokázat, že je nákladově efektivní ve srovnání s komparátorem. Základním nástrojem lékové politiky v ČR se tak stala farmakoekonomika, konkrétně ve většině případů analýzy užitečnosti nákladů a analýza dopadu na rozpočet.

Nová evropská legislativa v oblasti zdravotnických prostředků

Mgr. Kateřina Pavlíková

V současné době dochází k finalizaci nových evropských nařízení pro zdravotnické prostředky (ZP) a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (IVD). Tato kompletní revize legislativního rámce pro zdravotnické prostředky by měla posílit procesy posuzování shody a roli notifikovaných osob v těchto procesech, vyjasnit pravidla a požadavky na klinické hodnocení ZP a hodnocení funkční způsobilosti IVD, samostatně a podrobně je řešena oblast vigilance a dozoru nad trhem.

Projekty kategorizace zdravotnických prostředků a přístrojové techniky

Mgr. Kateřina Pavlíková

Je představen stručný přehled o kategorizaci zdravotnických prostředků a informace o pracovních skupinách, které se touto kategorizací zdravotnických prostředků zabývají. Je popsáno následné využití kategorizace zdravotnických prostředků ve stanovení úhrad zdravotnických prostředků prostřednictvím zákona č.48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a také další využití kategorizace v Registru zdravotnických prostředků (RZPRO) is described.

TAPIC – analytický a diagnostický rámec pro zvyšování kapacity řízení zdravotní politiky

PhDr. Miroslav Barták, Ph.D.

Cílem předkládaného článku je deskriptivní analýza diagnostického a analytického modelu TAPIC, který je zaměřen na pět elementů řízení a správy zdravotnických systémů, a diskuse o něm. Jsou představeny jeho komponenty, tj. transparentnost, odpovědnost, participace, integrita a politická kapacita, včetně nástrojů, které přispívají k naplnění těchto charakteristik v rámci zdravotnictví. Je diskutována možnost uplatnění tohoto modelu v rámci dalších přístupů k analýze zdravotní politiky a zvyšování kapacity vládnutí ve zdravotnictví. Model doposud nebyl využit pro analýzu správy a řízení českého zdravotnictví.

Ekonomie  zdravotnictví – 2/2016

Health policy and systems research – možný přístup k analýze systému péče o zdraví

PhDr. Miroslav Barták, Ph.D.

Cílem předkládaného článku je deskriptivní analýza analytického přístupu health policy and systems research (HPSR). Článek nabízí vymezení tohoto konceptu, přináší přehled využívaných paradigmat v rámci tohoto přístupu, věnuje se otázkám kauzality, zobecnění a možnostem učení se z pohledu HPSR a výzkumným strategiím, které se v rámci health policy and systems research využívají. Přináší také stručnou diskusi silných a slabých stránek tohoto přístupu.

Kastračně refrakterní karcinom prostaty

doc. MUDr. Tomáš Büchler,Ph.D., doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., Mgr. Ondřej Májek

V poslední době se do praxe dostalo několik nových typů systémové léčby kastračně refrakterního karcinomu prostaty (CRPC). Patří mezi ně cytostatikum kabazitaxel, nové antihormonální léky abirateron a enzalutamid a radium-223 dichlorid určený k systémové radioterapii. Optimální sekvence podávání těchto léků ve vztahu k dosavadní standardní léčbě první linie – chemoterapii docetaxelem – není dosud zcela jasná. Je však evidentní, že zavedení těchto léků do praxe povede k prodloužení života nemocných a také k výraznému navýšení nemocných s CRPC podstupujících systémovou onkologickou léčbu.

Analýza dostupnosti a kvality péče pro onkologické pacienty za využití dat zdravotní pojišťovny ve vazbě na vykazování multidisciplinárního semináře

Renáta Knorová, MBA, MUDr. Pavel Frňka, DMS

Cílem práce je analyzovat dostupnost a kvalitu péče o pacienty s onkologickou diagnózou v rámci systému Komplexních onkologických center v České republice. Analýza využívá data zdravotní pojišťovny ve vazbě na vykazování kódu multidisciplinárního semináře. Práce se snaží najít odpověď na otázku, jak lze tato data interpretovat a ve spolupráci s odborníky dále využít ke zlepšení dostupnosti a zvýšení kvality zdravotní péče pro onkologického pacienta. Přináší také diskusi o silných a slabých stránkách systému Komplexních onkologických center v České republice.

Ekonomie  zdravotnictví – 1/2016

Studie vzniklé v rámci studijního oboru Systémová integrace procesů ve zdravotnictví

Ing. Ivana Kubátová, Ph.D., Ing. Veronika Burianová

Zdravotnictví České republiky představuje průběžně se vyvíjející systém, ve kterém se neustále objevuje nová problematika, kterou je zapotřebí studovat a dále ji rozvíjet. Systém zdravotnictví je v ČR provázaný, mnoho oblastí spolu přímo i nepřímo souvisí a je zapotřebí na danou problematiku nahlížet jak z pohledu jednotlivých segmentů, tak z pohledu komplexního. V rámci studijního oboru Systémová integrace procesů ve zdravotnictví na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT jsou vytvářeny početné studie, které takový pohled nabízejí a přinášejí do oblasti zdravotnictví nové a cenné poznatky. Výsledky studií jsou aplikovány v praxi a jejich soubory vytvářejí komplexní analýzy řešení problémů.

Léčba kastračně rezistentního karcinomu prostaty před chemoterapií

prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., MHA

U mužů s asymptomatickým či minimálně symptomatickým metastatickým kastračně rezistentním karcinomem prostaty, kteří nedostali chemoterapii, nové hormonální látky signifikantně oddalují radiologickou progresi onemocnění nebo smrt a dále potřebu cytotoxické chemoterapie se snížením kvality života.

Je QALY opravdu tak špatný koncept aneb vadí nám QALY nebo objektivní ekonomické zhodnocení?

Ing. Tomáš Mlčoch, MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D.

Kvalita života a specifický parametr roku života v plné kvalitě (quality-adjusted life-year, QALY) jsou od svého vzniku čas od času kritizovány a přinášejí rozporuplné názory a vášnivé debaty napříč farmakoekonomickou obcí. Poslední kritikou z českého prostředí je článek Michala Burgera: Farmakoekonomika jako kargokultická věda? publikovaný v tomto časopise, následující článek je reakcí na něj.

Mapování epidemiologické situace nemalobuněčného karcinomu plic a obraz léčebné péče v ČR s důrazem na léčbu neresekovatelného a metastatického stadia v letech 2007-2013

prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., a kol.

Bronchogenní karcinom patří k nejčastěji se vyskytujícím karcinomům na světě. Zhruba u 85 % bronchogenních karcinomů se jedná o nemalobuněčný karcinom (non small lung cancer, NSCLC). Celková incidence NSCLC v ČR kolísá, ve srovnání let 2003-2013 vzrostla o 11 %, pokud jde o trend posledních pěti let, růst je již jen na úrovni 0,4 %. Podobným způsobem se vyvíjí mortalita, ve srovnání let 2003-2013 mírně vzrostla o 4 %, pokud jde o trend posledních pěti let, růst je již jen na úrovni 0,3 %. Negativním jevem je fakt, že jak incidence, tak i mortalita NSCLC za posledních 10 let v ČR dramaticky narůstají u ženské populace dramaticky narůstají. V našem sdělení se kromě epidemiologických dat zabýváme farmakologickou léčbou pokročilých stadií po stanovení diagnózy a léčbou ve druhé linii s akcentací na skvamózní karcinom, u kterého se začíná v ČR používat ve druhé linii imunoterapie.

Poznámky k článku prof. MUDr. Skřičkové
„Mapování epidemiologické situace nemalobuněčného karcinomu plic a obraz léčebné péče v ČR s důrazem na léčbu neresekovatelného a metastatického stadia v letech 2007-2013”

MUDr. et JUDr. Petr Honěk

Zajímavé údaje, které jménem kolektivu autorů představila ve svém článku prof. Skřičková, potvrzují obecně známý jev ‒ neustále rostoucí onkologickou zátěž naší populace. Jedná se o trend, se kterým je potřeba se každoročně vyrovnávat při plánování zdravotně pojistného plánu. Na léčbu těch nejtěžších onemocnění v rámci specializovaných center vydala VZP v minulém roce 7,8 miliard korun, v letošním roce plánujeme již výdaj 8,5 miliardy, nárůst je tedy markantní. Navzdory obrovským pokrokům ve vývoji nových léčivých přípravků však nemůžeme pouhou léčbou vyřešit čím dál palčivější problematiku nádorových onemocnění.

Ekonomie  zdravotnictví – 1/2015

Farmakoekonomika jako kargokultická věda?

Mgr. Michal Burger

Setkáváme se s ní na každém kroku. Analýza užitečnosti nákladů. QALY, nákladová efektivita. Řeč je o farmakoekonomice. Je prostě “in”.

S využitím některých praktických nástrojů, které využívá, jako je např. QALY, je však spojeno více otázek než odpovědí. Přístup jednotlivých evropských zemí se často liší. Co je nákladově efektivní v jedné zemi, nemusí být nákladově efektivní v jiné, přičemž kritéria nákladové efektivity jsou výrazně ovlivňována použitou perspektivou a typem nákladů, jež bývá důležitějším hybatelem nákladové efektivity, než je užitek z posuzované zdravotní intervence.

Health technology assessment (HTA): zdroj podpůrných informací pro strategické rozhodování

doc. Vladimír Rogalewicz, CSc.

Hodnocení zdravotnických technologií (HTA) je v současné době etablovanou metodou pro syntézu informací pro rozhodovací procesy ve zdravotnictví. Tradičně je používáno při rozhodování o zařazení nové technologie do úhradových schémat a pro porovnání nákladové efektivity dvou nebo více technologií. Nově se metody HTA používají i pro podporu strategických rozhodnutí na úrovni nemocnic (hospital-based HTA). Článek popisuje vývoj a současný stav využití HTA v České republice ve srovnání s vyspělým světem. Jeho druhá část je věnována využití metod HTA pro oblast zdravotnické techniky (zejména diagnostické). Charakter lékařských přístrojů dlouhou dobu bránil ve využití HTA v této sféře. V současné době byly publikovány poměrně nadějné návrhy a pilotní studie využití multikriteriálních metod pro ohodnocení klinických přínosů v případě přístrojů.

Vstup nových technologií do onkologie

prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., MHA

Česká republika patří k jedné ze zemí s nejvyšším břemenem rakoviny. Úmrtí na rakovinu představuje 25,8 % všech úmrtí. Nejvyšší relativní podíl úmrtí na rakovinu ve vztahu k ostatním častým příčinám mortality byl pozorován v Plzeňském kraji.
Komplexní onkologické centrum Fakultní nemocnice v Plzni je vybaveno vysoce kvalitními a funkčními přístroji pro diagnostiku a léčbu rakoviny, náklady na provoz rychle narůstají, zatímco rozpočet zůstává po mnoho let na stejné úrovni.
Vzhledem ke zvyšujícím se nákladům na zdravotní služby zůstává zatím nejisté, jakým způsobem se bude společnost snažit zachovat dostupnou péči o nemocné s rakovinou. Jistě vznikne požadavek na dodatečné fi nancování.